ECLI:CZ:NS:2019:11.TDO.1475.2019.1
sp. zn. 11 Tdo 1475/2019-198
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 12. 2019 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného O. V. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 12 To 261/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 65/2019, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 12 To 261/2019.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. 6 T 65/2019, byl obviněný O. V. uznán vinným účastenstvím ve formě návodu k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, §283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, za což byl podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Kladně se obvinění O. V. a D. N. dopustili trestné činnosti spočívající v tom, že
„v přesně nezjištěné době nejméně od září 2018 obviněný O. V., který vykonával trest odnětí svobody ve věznici XY, okres Kladno, prostřednictvím telefonního zařízení BVFon opakovaně žádal telefonicky obviněnou D. N., aby pro něho opatřila tzv. Fénixovy slzy, které tvoří roztok cannabinoidů, a aby je do věznice zaslala v dopise, na kterém uvede smyšlené jméno a adresu, obviněná N. jeho žádosti vyhověla, od nezjištěné osoby tento roztok zakoupila a napustila jím část dopisu, kterou pak překryla vystřiženým obrázkem, dne 5. 10. 2018 takto upravený dopis odeslala prostřednictvím České pošty, a. s., do věznice XY, kam byla zásilka doručena dne 8. 10. 2018 a bylo zjištěno, že dopis je napuštěn látkou, která obsahuje cannabinoidy, včetně látky delta-9-THC, která je uvedena v seznamu psychotropních látek v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaného na základě zmocnění zák. č. 167/1998 Sb.“
3. Tímtéž rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu obviněné D. N.
4. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný O. V., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 12 To 261/2019 tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ohledně jeho osoby v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal (na základě totožně formulované skutkové věty vyjádřené ve výroku rozsudku soudu prvního stupně) vinným toliko přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odstavec 1 písm. g) tr. zákoníku. Za uvedený trestný čin odvolací soud uložil obviněnému podle §337 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce (dále též jen „dovolatel“) v neprospěch obviněného O. V. (dále též jen „obviněný“) dovolání, s odkazem na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
6. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel po shrnutí dosavadního průběhu řízení a výkladu stran zákonných ustanovení §283 odst. 1 tr. zákoníku a §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku předně konstatoval, že odvolací soud v napadeném rozsudku vymezil skutek zcela shodně jako soud prvního stupně, a to včetně skutkového zjištění, podle kterého spoluobviněný O. V. „… prostřednictvím telefonního zařízení BVFon opakovaně žádal telefonicky obviněnou D. N., aby pro něho opatřila tzv. Fénixovy slzy, které tvoří roztok cannabinoidů, a aby je do věznice zaslala v dopise, na kterém uvede smyšlené jméno a adresu...“.
7. Dále poukázal, že soud druhého stupně ohledně změny právní kvalifikace s odkazem na svá předchozí rozhodnutí sp. zn. 12 To 26/2019 a sp. zn. 12 To 75/2019, dovodil, že pokud jde o návod, pak prokázané jednání obviněného nebylo nikterak sofistifikované, kdy podle telefonátů prostě požadoval dodání předmětné látky do věznice, když se spoluobviněnou domlouval zaslání předmětné látky s naznačením způsobu dodání a opatření této látky. Podle odvolacího soudu se však nejednalo o konkrétní pokyny, ale spíše o jakési vzájemné dohadování a nemohlo se tedy v žádném případě jednat o organizátorství (pozn. – zjevně myšlen návod) ve smyslu §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Konstatoval, že by se předmětným postupem v postavení návodce ocitl každý konzument drog, který žádá svého poskytovatele drog o jejich dodání, což je závěr absurdní, odporující smyslu a účelu zákona. S ohledem na popis skutku bylo podle odvolacího soudu nutno vycházet z toho, že obviněný fakticky pouze požádal spoluobviněnou o to, aby mu dodala právě předmětnou látku, tj. balíček s látkou obsahující látku delta-9-THC. Pokud je třeba veškeré pochybnosti využít ve prospěch obviněného, je třeba vycházet z toho, že uvedenou látku, jejíž množství bylo skutečně velice malé, požadoval pouze a toliko pro sebe, když ze žádných důkazů nevyplývá, že by zamýšlel „zakázanou“ látku poskytovat jiným osobám. Na základě uvedeného pak odvolací soud uzavřel, že jednání obviněného nemůže vykazovat znaky účastenství přečinu, jehož se objektivně dopustila spoluobviněná, resp. že by v jiném vzbudil rozhodnutí spáchat trestný čin spočívající v tom, že neoprávněně jinému opatří omamnou nebo psychotropní látku. Z těchto důvodů obviněného uznal vinným toliko přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku a nově rozhodl o trestu.
8 . S tímto právním názorem odvolacího soudu, který přes uvedené skutkové zjištění jednání obviněného nekvalifikoval – oproti soudu prvního stupně – jako účastenství formou návodu k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, §283 odst. 1 tr. zákoníku, dovolatel vyjádřil nesouhlas, přičemž důvody, pro které tak soud druhého stupně učinil, považuje za vzájemně rozporné. Na jedné straně odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně, na jejichž podkladě zvolil právní kvalifikaci, označil za pečlivá a odpovídající požadavkům §2 odst. 6 tr. ř. Nijak nezpochybnil, že jednání obviněné D. N. bylo iniciováno obviněným, když stran právní kvalifikace podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, na druhé straně konstatoval, že z obsahu vzájemné komunikace se spoluobviněnou vyplývá, že se jednalo o dodání zakázaných látek do věznice, takovéto jednání bylo v zásadním rozporu s předpisy upravujícími výkon trestu odnětí svobody a s účelem trestu, a že právě aktivita obviněného dotýkající se zaslání zásilky nutně musela směřovat nejméně k podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí soudu.
9. Závěry odvolacího soudu stran jiné právní kvalifikace totožně vymezeného skutku oproti právnímu závěru soudu prvního stupně proto dovolatel označil za zjevně nepřesvědčivé. Předně odmítl, že jednání obviněného nebylo nikterak sofistifikované, ani že se nejednalo o konkrétní pokyny, ale spíše o jakési vzájemné dohadování. Z provedeného dokazování a popisu skutku podle dovolatele naopak zcela jednoznačně vyplývá, že obviněný žádal D. N. o dodání konkrétní zakázané návykové látky a detailně ji instruoval ohledně konspirativního způsobu doručení této látky do prostor věznice. Nepochybně se tak jednalo o zcela konkrétní pokyny způsobilé ve spoluobviněné vzbudit rozhodnutí ke konkrétnímu protiprávnímu jednání.
10. Pokud jde o další argumentaci odvolacího soudu, v tomto směru dovolatel upozornil, že z hlediska právního posouzení představuje zásadní rozdíl skutková okolnost spočívající v tom, zda je žádáno o dodání/poskytnutí omamné a psychotropní látky od distributora drogy, který již má předchozí úmysl takto protiprávně jednat ve vztahu k blíže neurčenému okruhu zájemců, anebo zda je žádáno o poskytnutí či zprostředkování omamné a psychotropní látky od osoby, která nemá v době takové žádosti předchozí úmysl tímto způsobem jednat.
11. Z provedeného dokazování je patrné, že spoluobviněná D. N. zjevně neměla předchozí úmysl poskytovat zakázanou látku jinému, což vyplývá ze zachycených telefonátů, naopak obviněný ji musel výslovně instruovat a dokonce i jistým způsobem na ni naléhat, resp. zdůrazňovat svůj požadavek na dodání zakázané látky, přičemž využil spoluobviněnou k trestnému jednání zjevně prostřednictvím jejich blízkého osobního vztahu. Jinak řečeno, obviněný až svým aktivním jednáním vzbudil u spoluobviněné úmysl, který před tím neměla, spáchat trestný čin, tedy opatřit a následně smluveným způsobem zaslat do příslušné věznice omamnou a psychotropní látku.
12. Dovolatel rovněž zdůraznil, že z hlediska zákonných znaků účastenství na přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, §283 odst. 1 tr. zákoníku je irelevantní množství zakázané látky, jakož i to, zda tato látka byla určena pro obviněného jako konzumenta nebo zda zamýšlel drogu ve věznici dále distribuovat. Jestliže konzument drogy jiného navede, aby mu zakázanou látku opatřil, tj. aby spáchal přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, není množství nedovolené látky ani cíl distribuce pro otázku viny podle zákona rozhodující, a to jak pro trestní odpovědnost hlavního pachatele, tak i pro trestní odpovědnost příjemce nedovolené látky v postavení návodce. V tomto případě se uplatní dikce ustanovení §24 odst. 2 obecné části tr. zákoníku, podle kterého se na trestní odpovědnost a trestnost účastníka užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného.
13. Pro úplnost nejvyšší státní zástupce dodal, že právní posouzení obdobného jednání spočívajícího v objednání drogy do prostředí věznice, jakožto návodu k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, §283 odst. 1 tr. zákoníku, již v minulosti Nejvyšší soud akceptoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2018, sp. zn. 11 Tdo 1537/2017, zejména odstavec 24. jeho odůvodnění).
14. Nejvyšší státní zástupce uzavřel, že jednání obviněného vykazovalo mimo znaků přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku též všechny znaky účastenství ve formě návodu k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, §283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž jednočinný souběh těchto trestných činů není vyloučen. Pokud Krajský soud v Praze uvedenou právní kvalifikaci jednání obviněného nepoužil, skutek obviněného nesprávně právně posoudil a své rozhodnutí zatížil vadou ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
15. Vzhledem k výše uvedenému závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil shora označený rozsudek odvolacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud dále postupem podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
16. Nejvyšší soud jako soud dovolací [§265c tr. ř. ] při posuzování mimořádného opravného prostředku předně zjistil, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [ §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit [§265e odst. 1, 3 tr. ř.], a že bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.].
17. Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval otázku, zda vznesené námitky naplňují dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
18. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy.
19. V obecné rovině je nutno konstatovat, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Jinak řečeno, v případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon vyžaduje, aby podstatou výhrad dovolatele a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek se stalo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci, popsaný v jejich rozhodnutí (tj. zejména v tzv. skutkové větě výrokové části, popř. blíže rozvedený či doplněný v odůvodnění), není takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly. K této problematice srov. též usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 15 Tdo 574/2006, a č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 298.
20. V kontextu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel v mimořádném opravném prostředku namítl, že napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, neboť jednání obviněného mělo být správně právně kvalifikováno nejen jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, ale též jako účastenství ve formě návodu k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, §283 odst. 1 tr. zákoníku.
21. Tyto námitky dovolatele směřující do oblasti právního posouzení skutku, jimiž zpochybnil posouzení jednání obviněného odvolacím soudem oproti soudu prvního stupně, když jeho výhrady se soustředily na polemiku o naplnění účastenství ve formě návodu k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k §283 odst. 1 tr. zákoníku, Nejvyšší soud shledal za relevantní ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu.
22. Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného rozsudku, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a dospěl k níže uvedeným závěrům.
23. Předně nutno připomenout, že z §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku se podává, že účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce).
24. Podle §113 tr. zákoníku se pachatelem rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního zákona něco jiného, i spolupachatel a účastník.
25. Z §283 odst. 1 tr. zákoníku pak plyne, že kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.
26. Předně nutno připomenout, že pro posouzení shora popsaného jednání obviněného jako účastenství na trestném činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami s jedy je stěžejní skutkové zjištění, které vyplývá ze skutkové věty výroku rozsudku soudu prvního stupně (resp. v tomto případě odvolacího soudu), na jehož základě lze učinit právní závěr, že obviněný úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí neoprávněně jinak jinému opatřit nebo pro jiného přechovávat omamnou nebo psychotropní látku. Relevantní část skutkové věty výroku rozsudku odvolacího soudu přitom zní následovně: „obviněný O. V., který vykonával trest odnětí svobody (…) prostřednictvím telefonního systému BVFon opakovaně žádal telefonicky obviněnou D. N., aby pro něho opatřila tzv. Fénixovy slzy, které tvoří roztok cannabionidů, a aby je do věznice zaslala v dopise, na kterém uvede smyšlené jméno a adresu, obviněná N. jeho žádosti vyhověla, od nezjištěné osoby tento roztok zakoupila a napustila jím část dopisu, kterou pak překryla vystřiženým obrázkem, dne 5. 10. 2018 takto upravený dopis odeslala prostřednictvím České pošty a. s. do Věznice XY (….)“
27. Nejvyšší soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, jakož i nejvyššího státního zástupce, že takto formulované skutkové závěry nezavdávají žádné pochybnosti o tom, že obviněný O. V. úmyslně vzbudil v obviněné D. N. rozhodnutí spáchat trestný čin, neboť podle skutkové věty to byly právě telefonáty obviněného, jejichž obsahem byly mimo jiné opakované žádosti a následné urgence, které vedly obviněnou D. N. k opatření roztoku Fénixových slz, kterým následně napustila část dopisu a tento zaslala obviněnému O. V. do Věznice XY. Právní kvalifikace shora popsaného jednání rovněž jako účastenství na trestném činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku ve formě návodu podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je tak podle Nejvyššího soudu zcela přiléhavá.
28. Naopak za nepřiléhavé je třeba označit úvahy odvolacího soudu, které se následně odrazily i v jím užité právní kvalifikaci shora popsaného jednání obviněného O. V., pokud v bodu 6. odůvodnění napadeného rozsudku argumentuje tím, že „pokud obviněný požadoval dodání předmětné látky do věznice, když se spoluoobviněnou D. N. domlouval zaslání předmětné látky s naznačením způsobu dodání (zaslání) této látky, nejednalo se v podstatě o konkrétní pokyny, ale spíše o jakési vzájemné dohadování. Nemohlo se tedy v žádném případě jednat o organizátorství ve smyslu §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť předmětným postupem v postavení návodce by se ocitl každý konzument drog, který žádá svého poskytovatele drog o jejich dodání, což označil za závěr absurdní, odporující smyslu a účelu zákona.“ S tímto závěrem se Nejvyšší soud neztotožňuje.
29. Nejvyšší soud považuje naopak za nezbytné vyzdvihnout skutečnost, že podle skutkové věty obviněná D. N. na základě telefonátů obviněného O. V. pro něho z nezjištěného zdroje opatřila tzv. Fénixovy slzy. Ona prvotní dohoda mezi obviněnými je tedy ze skutkové věty zcela zřejmá, když to byl evidentně obviněný O. V., který prvotně inicioval opatření drogy pervitin obviněnou D. N. a její následné zaslání do Věznice XY. Měl-li odvolací soud určité pochybnosti o tom, zda obviněný O. V. inicioval trestnou činnost obviněné D. N., anebo nikoliv, bylo by v takovém případě namístě zvažovat, zda obviněný obviněnou D. N. svými opětovnými urgencemi přinejmenším neutvrzoval v předsevzetí spáchat daný trestný čin, jak naznačil ve svém dovolání nejvyšší státní zástupce.
30. Ohledně skutkových zjištění vztahujících se k jednání obviněného je možno poukázat na logické a náležité hodnocení provedených důkazů ze strany soudu prvního stupně, který na základě řádně provedených důkazů, a to zejména záznamů telekomunikačního provozu, záznamu Vězeňské služby z Věznice XY, protokolu o ohledání předmětného dopisu ze dne 8. 10. 2018 s fotodokumentací a odborných vyjádření z oboru chemie a kriminalistiky, vymezil přesně definovaný, ucelený, souvislý a logicky provázaný řetězec okolností, jež vedly k závěru, že obviněný O. V. zcela prokazatelně instruoval a navedl spoluobviněnou D. N., aby mu opatřila tzv. Fénixovy slzy, a to včetně konkrétního způsobu, jak tuto látku dopravit do věznice. Rovněž logicky zdůvodnil, proč za účelovou, vedenou snahou ochránit obviněného před potrestáním, vyhodnotil výpověď spoluobviněné D. N.. Soud prvního stupně tedy na základě řádně provedených a hodnocených důkazů dospěl bez důvodných pochybností k závěru, že obviněný úmyslně vzbudil u spoluobviněné D. N. rozhodnutí spáchat trestný čin spočívající v tom, že neoprávněně obviněnému O. V. předmětnou drogu opatřila a zaslala do věznice.
31. Za této situace Nejvyšší soud shledal rovněž správnými úvahy dovolatele, že otázka konečného adresáta drogy, na kterou odvolací soud rovněž poukazoval, nemá z hlediska právní kvalifikace jednání obviněného O. V. žádný význam. Nejvyšší soud proto uzavírá, že právní posouzení shora popsaného jednání uvedeného obviněného odvolacím soudem nemůže obstát. Nejvyšší soud konstatuje, že na základě shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 12 To 261/2019, spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
32. Pro úplnost lze dodat, že obdobnou situací [objednávkou drog do věznice, kdy jednání objednatele bylo kvalifikováno jako účastenství ve formě návodu podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku] se již dříve zabýval ve svém usnesení ze dne 8. 3. 2018, sp. zn. 11 Tdo 1537/2017, na které poukázal i nejvyšší státní zástupce. Danou problematikou se Nejvyšší soud zabýval v rámci své judikaturní činnosti rovněž v usnesení ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 11 Tdo 683/2019, ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 11 Tdo 1061/2019 a dalších. V projednávaných věcech jde přitom o obdobnou situaci, přičemž Nejvyšší soud neshledává důvod, pro který by se měl od dříve zaujatého právního závěru nyní odchýlit.
IV.
Závěr
33. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy Nejvyšší soud shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce bylo podáno důvodně, proto podle §265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 12 To 261/2019, a podle §265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
34. Úkolem Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, jemuž se předmětná věc vrací k dalšímu řízení, bude, a to při dodržení všech v úvahu přicházejících ustanovení trestního řádu a s ohledem na výše uvedený právní názor Nejvyššího soudu, trestní věc obviněného O. V. znovu projednat v takovém rozsahu, aby mohl učinit zákonu odpovídající rozhodnutí, a to ve smyslu výše uvedených úvah Nejvyššího soudu, který se plně ztotožnil s dovoláním nejvyššího státního zástupce, včetně respektování právního názoru, který v tomto usnesení Nejvyšší soud vyslovil (§265s odst. 1 tr. ř.).
35. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. 12. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu