ECLI:CZ:NS:2019:11.TVO.12.2019.1
sp. zn. 11 Tvo 12/2019-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. 7. 2019 stížnost odsouzeného P. V., narozeného XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, č. j. 3 To 64/2016-62, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost zamítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 16. 5. 2019, č. j. 3 To 64/2016-62, rozhodl Vrchní soud v Praze podle §57 odst. 1 tr. řádu o návrhu obhájce odsouzeného P. V., JUDr. Ing. Tomáše Matouška, na opravu protokolu Vrchního soudu v Praze o veřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2018 v trestní věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 3 To 64/2016, a to tak, že předmětný návrh zamítl.
2. Proti označenému usnesení Vrchního soudu v Praze podal odsouzený, prostřednictvím svého obhájce JUDr. Ing. Tomáše Matouška, včas stížnost, v níž vytkl nesoulad části písemného vyhotovení protokolu o veřejném zasedání s jeho skutečným průběhem, který je zachycen na pořízeném zvukovém záznamu. Poukázal především na skutečnost, že z daného zvukového záznamu vyplývá, že v rámci projevu pronesl obhájce JUDr. Ing. Tomáš Matoušek slova: „…zřejmě jde nejen o vadu řízení, ale podle mého názoru jde o otázku rozhodování zákonným soudcem.“, kdy tato část projevu je zaznamenána přibližně v čase 27:00 až 27:10 předmětného zvukového záznamu. Dále odsouzený uvedl, že ze zvukového záznamu nikterak nevyplynulo, že by obhájce odsouzeného JUDr. Ing. Tomáš Matoušek v souvislosti s rozhodováním soudů hovořil o „opovrhování zákonným soudcem“ [jak se naopak podává ze strany 3 protokolu o veřejném zasedání (č. l. 33)]. Odsouzený namítl, že na pořízeném zvukovém záznamu je slyšet zakašlání některé z osob přítomných v jednací síni právě ve chvíli, kdy měl jeho obhájce JUDr. Ing. Tomáš Matoušek pronášet shora uvedenou část projevu, a z tohoto důvodu je právě tato část projevu méně slyšitelná, avšak na zvukovém záznamu v žádném případě nelze slyšet, že by obhájce JUDr. Ing. Tomáš Matoušek hovořil o otázce opovrhování zákonným soudcem. Závěrem své stížnosti odsouzený navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil, případně změnil tak, že návrhu na opravu protokolu z veřejného zasedání bude vyhověno.
3. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost odsouzeného není důvodná.
4. Ve věci lze shrnout, že stěžovatel namítá nesoulad části písemného protokolu vyhotoveného Vrchním soudem v Praze o veřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2018 se skutečným průběhem tohoto veřejného zasedání. In concreto je poukazováno na skutečnost, že obhájce JUDr. Ing. Tomáš Matoušek v rámci přednesu podaného odvolání, resp. při doplnění odvolání, nepronesl slova „… jde o otázku opovrhování zákonným soudcem .....“, ale slova: „… jde o otázku rozhodování zákonným soudcem“.
5. Nutno zdůraznit, že stěžovatelem prezentované námitky jsou v souladu s podáním jeho obhájce JUDr. Ing. Tomáše Matouška ze dne 30. 4. 2019, které bylo podáno k Vrchnímu soudu v Praze. S těmito námitkami se pak vrchní soud plně vypořádal v napadeném usnesení, když především uvedl, že obhájcem zpochybňované prohlášení o „opovrhování zákonným soudcem“ v jeho přednesu zaznělo a protokol o veřejném zasedání je v zásadě téměř doslovným přepisem obhájcem předneseného odvolání a uplatněných námitek proti postupu řízení před nalézacím soudem, a proto návrh obhájce na opravu protokolu Vrchního soudu v Praze o veřejném zasedání ze dne 15. 10. 2018 ve smyslu §57 odst. 1 tr. řádu jako nedůvodný zamítl.
6. V rámci stížnostního řízení se Nejvyšší soud seznámil s podstatnou částí spisu vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 64/2016, zejména pak s obsahem písemného protokolu o veřejném zasedání Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10. 2018, č. j. 3 To 64/2016-31, jakož i s pořízeným zvukovým záznamem, a na tomto základě konstatuje následující. Vrchní soud v Praze v rámci svého postupu nikterak nepochybil, když správně zjistil, že obhájce JUDr. Ing. Tomáš Matoušek, který přednášel za obžalovaného odvolání, doslova ve svém přednesu uvedl, že: „… pokud jde o první bod rozhodování příslušným nebo nepříslušným senátem Krajského soudu v Hradci Králové, já bych snad nad rámec již řečeného, totiž, že jde o vadu řízení, doplnil, že zřejmě jde nejen o vadu řízení, ale podle mého názoru jde o otázku opovrhování zákonným soudcem. Mám za to, že v této věci ve skutečnosti rozhodoval nepříslušný soudce a tedy obžalovaný byl odňat svému zákonnému soudci, což je v podstatě zásah do základních práv obžalovaného.“ Z pořízeného zvukového záznamu tedy vyplývá, že zpochybňovaný výrok o „opovrhování zákonným soudcem“ v přednesu obhájce JUDr. Ing. Tomáše Matouška zazněl. Písemný protokol o veřejném zasedání je tak téměř doslovným přepisem obhájcem předneseného odvolání, resp. doplnění podaného odvolání.
7. Závěrem lze tedy shrnout, že se Nejvyšší soud plně ztotožnil s argumentací uvedenou v napadeném usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 3 To 64/2016, a z tohoto důvodu stížnost odsouzeného P. V. podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 7. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph. D.
soudce