ECLI:CZ:NS:2019:11.TVO.13.2019.1
sp. zn. 11 Tvo 13/2019-1431
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 7. 2019 stížnost obviněného M. Š. , nar. XY, bytem XY, XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. 8 To 36/2019, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost zamítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. 8 To 36/2019, rozhodl Vrchní soud v Praze podle §57 odst. 1 tr. ř. o námitce obviněného M. Š. a jeho žádosti o doplnění protokolu o veřejném zasedání konaném dne 15. 5. 2019, a to tak, že tyto zamítl. Z odůvodnění stížností napadeného usnesení se podává, že protokol o průběhu veřejného zasedání obsahuje všechny v něm provedené procesní úkony, učiněné rozhodnutí bylo ústně stručně odůvodněno s tím, že podrobnější odůvodnění bude v jeho písemném vyhotovení a není jasný požadavek obviněného na vyjádření postoje předsedy senátu k jeho osobě, když nebyly dány žádné skutečnosti odůvodňující pochybnosti o nestrannosti předsedy senátu.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas stížnost, v níž vytkl, že písemné vyhotovení protokolu o veřejném zasedání odvolacího soudu nekoresponduje s jeho skutečným průběhem. Proto také žádal o jeho doplnění o skutečnosti, které mohou mít zásadní vliv na další rozhodování ve věci, včetně doplnění obsahu odůvodnění v něm vyhlášeného rozhodnutí. Předseda odvolacího senátu totiž při stručném odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí odvolání označil námitky obhajoby k protokolaci „za stesky“ a dále prohlásil, že „nemůže obviněnému uložit vyšší trest“. Napadenému usnesení vytkl, že se s těmito námitkami dostatečně nevypořádal, a obviněný je tak přesvědčen, že z písemného vyhotovení protokolu o veřejném zasedání tak nevyplývá skutečný průběh jednání a především postoj předsedy odvolacího senátu.
3. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost obviněného není důvodná.
4. Lze shrnout, že obviněný v zásadě namítá nesoulad písemného protokolu z veřejného zasedání odvolacího soudu ze dne 15. 5. 2019 s jeho skutečným průběhem, a to zejména pokud vrchní soud do protokolu o veřejném zasedání neuvedl přepis ústního odůvodnění předsedy senátu k vyhlášenému usnesení o zamítnutí odvolání obviněného.
5. Nutno zdůraznit, že obviněným prezentované stížnostní námitky jsou v podstatě totožné s jeho podáním, které již učinil v rámci svých výhrad adresovaných Vrchnímu soudu v Praze. S těmito námitkami se pak vrchní soud vypořádal v napadeném usnesení, kdy konstatoval, že protokol o veřejném zasedání obsahuje všechny provedené procesní úkony v rámci řízení před soudem, a zahrnuje i stručný obsah přednesených odvolání. K žádosti o doplnění protokolu o postoj předsedy senátu vrchní soud uvedl, že takový požadavek obviněného není zcela jasný, nicméně v průběhu řízení předseda senátu neprojevil žádný postoj, který by mohl vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti. Usnesení o zamítnutí odvolání obviněného bylo po vyhlášení stručně ústně odůvodněno a obviněný byl v podrobnostech odkázán na písemné vyhotovení usnesení. Ani z písemného odůvodnění usnesení o zamítnutí odvolání obviněného pak není zřejmý žádný postoj předsedy senátu.
6. V rámci stížnostního řízení se Nejvyšší soud seznámil s obsahem jak písemné podoby protokolu z veřejného zasedání ze dne 15. 5. 2019, tak se zvukovou nahrávkou z něj pořízenou, na základě čehož konstatuje následující. Předně je třeba zdůraznit, že o průběhu předmětného veřejného zasedání byl pořízen zvukový záznam (viz č. l. 1394-5), přičemž podle §55b odst. 5 tr. ř. platí, že v takovém případě se do protokolu zaznamená pouze podstatný obsah o jeho průběhu. Takovýto postup není nikterak na újmu práv procesních stran, neboť doslovný obsah protokolovaného úkonu je zachycen na zvukové nahrávce, která je nedílnou součástí spisového materiálu. Rozhodujícím podkladem pro závěr o tom, co bylo v rámci soudního jednání kýmkoliv řečeno, je navíc zvukový záznam pořízený ve veřejném zasedání podle §55b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 58/2005-III. Sb. rozh. tr.). Z tohoto pohledu obsah písemně vyhotoveného protokolu o průběhu veřejného zasedání odvolacího soudu odpovídá zákonným požadavkům.
7. K tvrzení stěžovatele týkajícího se označení námitek obhajoby „za stesky“ Nejvyšší soud uvádí, že ze zvukového záznamu pořízeného o veřejném zasedání vyplývá, že předseda senátu užil dané slovo v kontextu odůvodnění zamítavého usnesení, kdy pojem „stesky“ užil jako synonymum ke slovu stížnosti, jež obviněný uvedl ve svém odvolání. Předseda senátu tímto označením nikterak nevyjadřoval obviněným tvrzený postoj, kterým by mohly vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti.
8. K tvrzení obviněného o prohlášení předsedy odvolacího senátu, že nemůže obviněnému uložit vyšší trest, Nejvyšší soud uvádí, že dle zvukového záznamu o veřejném zasedání zachyceného na CD nosiči přiloženému k písemnému vyhotovení protokolu o veřejném zasedání, soubor č. 0101_100829, v časovém úseku 03:00 – 03:37 min., odvolací soud zhodnotil, že obviněnému byl soudem prvního stupně uložen trest odnětí svobody na samé spodní hranici trestní sazby, přičemž nad touto skutečností vyjádřil podiv vzhledem k dřívějšímu odsouzení obviněného pro násilnou trestnou činnost a vzhledem k tomu, že trest byl uložen za dva trestné činy. Zároveň konstatoval, že tento postup soudu prvního stupně napravit nemůže, neboť nebylo podáno odvolání ze strany státního zástupce. Ze způsobu tohoto sdělení rovněž nevyplývá, že by předseda senátu odvolacího soudu vůči obviněnému zaujímal postoj, který by narušil nestrannost soudce.
9. Vrchní soud v Praze v rámci svého postupu tedy nikterak nepochybil, když za současného pořízení zvukové nahrávky o průběhu veřejného zasedání písemný protokol o tomto úkonu v podstatných bodech zachycuje postup soudu, jakož i jednotlivá vyjádření procesních stran, a splňuje tak veškeré zákonné požadavky. Nadto Nejvyšší soud uvádí, že při vyhlašování usnesení a jeho stručném ústním odůvodnění byl přítomen jak obhájce obviněného, tak sám obviněný, tudíž odůvodnění předsedy senátu slyšeli, což ostatně potvrzuje i obviněný v odůvodnění podané stížnosti. O průběhu veřejného zasedání byl pořízen zvukový záznam a tento průběh byl zároveň stručně zaznamenán do protokolu o veřejném zasedání.
10. Nejvyšší soud tedy závěrem konstatuje, že neshledal stížnost obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. 8 To 36/2019, důvodnou, a proto ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 7. 2019
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu