ECLI:CZ:NS:2019:11.TZ.58.2019.1
sp. zn. 11 Tz 58/2019-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2019 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. K. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 6 To 322/2016, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 31 PP 103/2012, takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému M. K., nar. XY, až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona, přerušuje výkon rozhodnutí, a to usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 31 PP 103/2012-135, na jehož základě bylo ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016-141 rozhodnuto, že obviněný vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 499 dnů, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 12. 2010, č. j. 6 T 286/2004-480.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 12. 2010, sp. zn. 6 T 286/2004, který nabyl právní moci dne 21. 1. 2011, byl obviněný M. K. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 tr. zák. (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, dále jen „tr. zák.“), poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a za sbíhající se trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 1 T 102/2004, byl podle §247 odst. 3 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 1 T 102/2004 a výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 17. 3. 2004, sp. zn. 6 T 45/2004, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
2. Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 24. 7. 2012, č. j. 31 PP 103/2012-48, které nabylo právní moci téhož dne, byl obviněný podle §331 odst. 1 tr. ř., §88 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově a podle §89 odst. 1 tr. zákoníku mu byla stanovena zkušební doba v trvání 3 roků.
3. V mezidobí byl obviněný odsouzen na základě rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. 10 T 124/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 8 To 506/2014, který nabyl právní moci dne 6. 1. 2015, pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let se zařazením do věznice s ostrahou.
4. Na základě Evropského zatýkacího rozkazu (dále též „EZR“) vydaného dne 8. 9. 2015 soudcem Okresního soudu v Jihlavě, pod sp. zn. 10 T 124/2014, byl obviněný dne 9. 3. 2016 zadržen v Belgickém království a dne 8. 4. 2016 byl předán na území České republiky. Následně téhož dne nastoupil výkon trestu odnětí svobody ve věci Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 10 T 124/2014. Z vyjádření belgického soudu na č. l. 280 tr. spisu vyplývá, že obviněný nesouhlasí s předáním, které se uskuteční pod záštitou zásady speciality.
5. Vzhledem ke skutečnosti, že ve zkušební době podmíněného propuštění ve věci Okresního soudu v Mostě sp. zn. 31 PP 103/2012 se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti, za kterou byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 10 T 124/2014, bylo usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 31 PP 103/2012-135 podle §91 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto tak, že obviněný vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 499 dnů, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 12. 2010, č. j. 6 T 286/2004-480.
6 . Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016-141, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného jako nedůvodná zamítnuta.
7. Vůči usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016-141, jímž byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 31 PP 103/2012-135, kterým bylo podle §91 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto, že obviněný vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 499 dnů, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 12. 2010, č. j. 6 T 286/2004-480, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K.
8. Podle jeho názoru soud rozhodující o výkonu zbytku trestu odnětí svobody, z jehož výkonu byl obviněný dříve podmíněně propuštěn, musí nejen zaměřit dokazování na objasnění skutkových okolností rozhodných pro posouzení, zda obviněný ve zkušební době vedl či nevedl řádný život a zda vyhověl či nevyhověl uloženým podmínkám (§91 odst. l tr. zákoníku), ale též prověřit, zda rozhodnutí o vykonání zbytku trestu nebrání zákonná překážka.
9. Podle ministra spravedlnosti Okresní soud v Mostě v předmětné věci této povinnosti nedostál, když se v rámci dokazování zabýval toliko tím, zda obviněný ve zkušební době vedl řádný život, jak je patrné z průběhu veřejného zasedání a následného rozhodnutí, které je písemně stručně odůvodněno právě jen zjištěním, že se obviněný ve zkušební době dopustil trestného činu, za který byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 10 T 124/2014.
10. Jak ministr spravedlnosti nicméně zdůraznil, Okresní soud v Mostě při svém rozhodování opominul podmínku bránící vydání rozhodnutí o tom, že se zbytek trestu vykoná . Domnívá se tedy, že nalézací soud v posuzované věci zcela pominul zásadu speciality, upravenou v §198 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
(dále též jen „z. m. j. s.“), a to přesto, že obviněný byl předán z Belgického království do České republiky výlučně k výkonu trestu odnětí svobody pro jiný trestný čin, se svým předáním nesouhlasil a aplikace zásady speciality se nevzdal. Vyslovil tak nesouhlas, pokud se za této situace Krajský soud v Ústí nad Labem se závěrem Okresního soudu v Mostě ztotožnil.
11. Na základě těchto skutečností ministr spravedlnosti shledal, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016-141, byl porušen zákon v §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím – usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 31 PP 103/2012-135, byl porušen zákon v §2 odst. 5 a 6 tr. ř. a §198 odst. 1 z. m. j. s., a to v neprospěch obviněného.
12. Proto v podané stížnosti pro porušení zákona také navrhl, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon rozhodnutí, a to usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 31 PP 103/2012-135, na jehož základě bylo ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016 - 141 rozhodnuto, že obviněný M. K. vykoná zbytek trestu, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 6 T 286/2004. Dále, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016-141, byl v neprospěch obviněného M. K. porušen zákon v §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §198 odst. 1 z. m. j. s. Rovněž navrhl, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
13. Z předloženého trestního spisu, aktuálního výpisu z Centrální evidence vězňů ČR ze dne 26. 4. 2019 a telefonického ověření na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze ze dne 29. 4. 2019 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný vykonával od 8. 4. 2016 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří roků, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 10 T 124/2014. Dne 8. 3. 2019 byl převeden k výkonu zbytku trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 6 T 286/2004, v trvání 499 dnů, který má vykonávat do dne 19. 7. 2020. Tento trest obviněný aktuálně vykonává ve Věznici Jiřice.
14. Nejvyššímu soudu byla v posuzované věci stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K. se spisem předložena dne 25. 4. 2019.
15. Protože ministr spravedlnosti navrhl přerušení výkonu rozhodnutí, které se, jak vyplývá z povahy věci, týká trestu odnětí svobody v současné době vykonávaného obviněným, rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Toto rozhodnutí bylo učiněno vzhledem k obsahu trestního spisu, námitkám ministra spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona, aniž by bylo předjímáno rozhodnutí ve věci samé, ve kterém teprve bude přistoupeno k podrobnému přezkoumání jednotlivých námitek uplatněných v předmětné stížnosti. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro přerušení výkonu tohoto rozhodnutí, a to až do doby, než o podané stížnosti pro porušení zákona rozhodne.
16. Nejvyšší soud proto podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému přerušil výkon rozhodnutí, a to usnesení Okresního soudu
v Mostě ze dne 27. 5. 2016, č. j. 31 PP 103/2012 - 135, na jehož základě bylo ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 6 To 322/2016-141, rozhodnuto, že obviněný M. K. vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 499 dnů, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 6 T 286/2004.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 4. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu