ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.1183.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 1183/2019-350
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České průmyslové zdravotní pojišťovny se sídlem v Ostravě, Jeremenkova č. 161/11, identifikační číslo osoby 47672234, proti povinnému L. R. , narozenému dne XY, bytem XY, pro 95 461 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 2613/2017, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2018, č. j. 70 Co 29/2018-73, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 1. 2018, č. j. 38 EXE 2613/2017-34, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která s účinností od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím i proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání povinného objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž by se zabýval otázkou povinného zastoupení účastníka v dovolacím řízení (§241 o. s. ř., §241b odst. 2 o. s. ř.).
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu aniž se zabýval poplatkovou povinností (a poté, co rozhodl o žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení), neboť soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 4. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu