Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.10.2019, sp. zn. 20 Cdo 2775/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2775.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2775.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 2775/2019-410 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné MORAVIA INVESTING, s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1944/51, identifikační číslo osoby 27765610, zastoupené Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 936/21, proti povinnému J. V. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Veselským, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1872/114, pro 81 490,72 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 11409/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2018, č. j. 66 Co 410/2018-262, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 4. 5. 2018, č. j. 90 EXE 11409/2015-228, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 6. 10. 2017, ve znění jeho doplnění ze dne 6. 12. 2017. Uvedl, že závěr okresního soudu, že zde zatím nejsou důvody pro zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, je správný. Okolnost, že z důchodu povinného jsou již prováděny srážky pro jiné pohledávky, sama o sobě není důvodem k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Povinný přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to zda je možné zastavit již probíhající exekuci z důvodu lichvářského úroku z prodlení ve výši 1 % denně, tedy 365 % ročně, tj. úroku protiústavního a v rozporu s dobrými mravy. Dovolatel odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18, který se „skutkově i právně shoduje s kauzou dovolatele“ a v němž Ústavní soud zaujal právní názor, že úroky z prodlení, a to i v případě, že došlo již k jejich přiznání pravomocným rozhodnutím, nikdy nemohou zcela vybočit z mezí přiměřenosti ve vztahu k majetkové sféře věřitele, ale i dlužníka. Ve zbytku dovolání povinný poukazuje na svůj závažný zdravotní stav, na nalézací řízení, které předcházelo vydání exekučního titulu, na věcné břemeno užívání bytu v domě v XY a na existenci jiného exekučního řízení, které bylo vedeno na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze, jímž bylo povinnému uloženo zaplatit částku 383 213,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 % denně od 14. 2. 1993 do zaplacení. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že otázka lichvářského úroku z prodlení předložená povinným v dovolání postrádá jakoukoli návaznost na předmět řízení. Exekuční řízení je vedeno pro vymožení pohledávky spočívající v nároku na náhradu nákladů řízení a otázka výše úroku je zcela bezpředmětná a nesouvisející. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jeno. s. ř.“. Rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na dovolatelem předložené otázce, zda je důvodem pro zastavení exekuce tzv. lichvářský úrok z prodlení. Povinný v návrhu na zastavení exekuce poukazoval na svou nemajetnost a špatný zdravotní stav a soud prvního stupně i soud odvolací se proto zabývaly tím, zda jsou dány podmínky pro zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného. V projednávané věci navíc není vymáhán úrok z prodlení v dovolatelem tvrzené výši, ale exekuce je vedena pro vymožení náhrady nákladů soudního řízení, v němž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby povinného vůči oprávněnému na vydání věcí, eventuálně zaplacení peněžité částky. Žádnou jinou otázku procesního či hmotného práva dovolatel v dovolání nevznesl. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 10. 2019 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/16/2019
Spisová značka:20 Cdo 2775/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2775.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení exekuce
Dotčené předpisy:§268 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-12-30