ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2779.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 2779/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Pitambera s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 1332/23, identifikační číslo osoby 05569419, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1788/60, proti povinnému J. S. , narozenému XY, zemřelému dne 23. července 2018, naposledy bytem XY, procesnímu nástupci povinného J. S. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem v Praze 10, K Chaloupkám č. 3170/2, pro 98 365,65 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Ondřeje Mareše, LL.M., Exekutorský úřad Litoměřice, pod sp. zn. 124 Ex 3449/16, o dovolání procesního nástupce povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2019, sp. zn. 19 Co 145/2019, takto:
I. Dovolání procesního nástupce povinného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Ondřej Mareš, LL.M., Exekutorský úřad Litoměřice, usnesením ze dne 27. března 2019, č. j. 124 EX 3449/16-142, rozhodl o procesním nástupnictví na straně povinného tak, že nadále bude pokračováno s procesním nástupcem J. S., narozeným XY.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27. května 2019, sp. zn. 19 Co 145/2019, rozhodnutí soudního exekutora potvrdil.
Procesní nástupce povinného napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, v němž nesouhlasil s rozhodnutím odvolacího soudu, ani s rozhodnutím soudního exekutora. Uvedl, že nerespektovali závěry vyplývající z judikatury Nejvyššího soudu, když jej v řízení o procesním nástupnictví zavázali k úhradě celé pohledávky oprávněné, ačkoliv v dědickém řízení uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti, a odpovídal tak za dluhy zůstavitele pouze v omezeném rozsahu. Nadto poměrnou část pohledávky oprávněné již před rozhodnutím soudního exekutora o procesním nástupnictví uhradil.
Ze spisu se podává, že:
Dne 30. 3. 2016 byl pověřen vedením exekuce podle vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 4. 2015, č. j. 13 C 253/2013-104, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněnému částku ve výši 47 435,44 Kč spolu s úrokem ve výši 23,90 % p. a. z částky 48 200,19 Kč od 7. 8. 2013 do 29. 9. 2015, s úrokem ve výši 23,90 % p. a. z částky 47 435,44 Kč od 30. 9. 2015 do zaplacení, náklady předcházejícího řízení ve výši 21 328,- Kč včetně nákladů oprávněného a nákladů soudního exekutora, které budou v průběhu řízení stanoveny, JUDr. Ondřej Mareš, LL.M., soudní exekutor Exekutorského úřadu Litoměřice.
Dne 23. 7. 2018 povinný zemřel.
Procesní nástupce povinného podal návrh na zastavení exekuce, v němž uvedl, že v dědickém řízení po zůstaviteli (zde zemřelém povinném) uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti podle §1674 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“, a vyzval ve smyslu §1711 o. z. věřitele, aby do tří měsíců ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce ohlásili a doložili soudnímu komisaři veškeré své pohledávky za zůstavitelem, přičemž lhůta k přihlášení uplynula dne 7. 2. 2019. Dále uvedl, že poměrnou část pohledávky oprávněné již uhradil právnímu zástupci oprávněné. Oprávněná podáním ze dne 27. 6. 2019 vyjádřila se zastavení exekuce souhlas. Soudní exekutor proto exekuci usnesením ze dne 9. 7. 2019, č. j. 124 EX 3449/16-176, které nabylo právní moci dne 30. 7. 2019, zcela zastavil, přičemž žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, jakož ani soudnímu exekutorovi nepřiznal náhradu nákladů exekučního řízení.
Nejvyšší soud dovolání procesního nástupce povinného podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovoláním napadené procesní rozhodnutí nemůže zvrátit skutečnost, že exekuční řízení bylo skončeno (viz shora).
Je třeba ovšem poznamenat, že soudní exekutor i odvolací soud se svými rozhodnutími odchýlili od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když se neřídili právními závěry vyslovenými v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 31 Cdo 1170/2012, a dále např. usneseními Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2213/2015, ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3549/2015.
Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 11. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu