ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2984.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 2984/2019-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného D. M. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Pavlem Čapčuchem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí č. 492/18, proti povinnému R. B. , narozenému dne XY, bytem XY, za účasti manželky povinného D. B. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Tomášem Pelíškem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty č. 416/8, pro 5 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 101 Nc 2768/2008, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2017, č. j. 20 Co 118/2017-66, takto:
Dovolání manželky povinného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2017, č. j. 20 Co 118/2017-66, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. listopadu 2016, č. j. 101 Nc 2768/2008-45, jímž soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení o návrhu manželky povinného ze dne 15. června 2016 na zastavení exekuce nařízené usnesením Městského soud v Brně ze dne 31. července 2008, č. j. 101 Nc 2768/2008-7, v části, v níž je vedena na základě exekučního příkazu soudní exekutorky Mgr. Lenky Černoškové, Exekutorský úřad Prostějov, ze dne 24. září 2008, č. j. 018 EX 03144/08-005, podle ustanovení §243c odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“, odmítl pro nepřípustnost, neboť právní názor odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. §237 o. s. ř.).
Manželka povinného ve svém dovolání namítá, že odvolací soud nesprávně vyřešil otázku, zda situace, kdy již dříve bylo rozhodnuto o excindační žalobě, zakládá ve vztahu k návrhu na zastavení exekuce překážku věci rozhodnuté a takový návrh na zastavení exekuce není možné z důvodu nedostatku podmínky řízení vůbec projednat. Dovolatelka zastává názor, že tomu tak není. Účelem excindační žaloby je poskytnutí právní ochrany osobě mající k majetku nepřipouštějící výkon rozhodnutí (exekuci) a zabránění tomu, aby takový majetek byl neoprávněně zdrojem uspokojení oprávněného. Kdežto návrhem na zastavení exekuce se navrhovatel domáhá samotného zastavení exekuce z některého z důvodů uvedených v ustanovení §268 o. s. ř., neboť již samotné vedení exekuce je nepřípustné, nikoliv pouze způsob provedení exekuce, jako je tomu u excindační žaloby. Z výše zmíněného je patrné, že excindační žalobou a návrhem na zastavení exekuce manželka povinného uplatňovala jiné nároky. Podmínka překážky pravomocně rozhodnuté tak v jejím případě nemohla být naplněna. V této souvislosti dovolatelka odkazuje na judikaturu dovolacího soudu věnující se totožnosti řízení a překážce věci pravomocně rozhodnuté. Navrhuje, aby dovolací soud dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2017, č. j. 20 Co 118/2017-66, stejně jako usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. listopadu 2016, č. j. 101 Nc 2768/2008-45, zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.
Odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) však postupovaly zcela v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2018, sp. zn. 20 Cdo 5160/2017, uveřejněné pod číslem 27/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) jestliže dospěly k závěru, že „podá-li po 30. červnu 2015 (od účinnosti zákona č. 139/2015 Sb.) manžel povinného návrh na částečné zastavení exekuce prodejem věcí s odůvodněním, že exekucí je postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis (srov. §262b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 1. července 2015), přestože již dříve byl pravomocně zamítnut jeho návrh na vyloučení týchž věcí z exekuce podle §267 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 30. června 2015 podaný z téhož důvodu, brání věcnému projednání návrhu na částečné zastavení exekuce překážka věci pravomocně rozhodnuté (§159a odst. 4 o. s. ř.)“ Od shora citovaného názoru Nejvyšší soud nemá důvod se odchýlit. Dovolání manželky povinného proto odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 9. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu