ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.307.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 307/2019-355
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Z. B ., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Liborem Fiedlerem, advokátem se sídlem v Nymburce, Palackého třída 223/5, proti povinnému P. R., narozenému XY, bytem XY, pro 33 154 Kč a 14 974 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod. sp. zn. 23 EXE 5704/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2018, č. j. 18 Co 56/2018-316, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. 3. 2018, č. j. 23 EXE 5704/2015-301, kterým okresní soud zamítl žádost povinného ze dne 4. 12. 2017 o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Usnesení odvolacího soudu bylo povinnému ve smyslu §50 odst. 1 o. s. ř. doručeno dne 29. 6. 2018, avšak dovolání bylo osobně podáno u Krajského soudu v Praze dne 1. 10. 2018, tj. po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty (§57 odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 3 a §218a o. s. ř. jako opožděné odmítl.
Nadto Nejvyšší soud uvádí, že i kdyby dovolání bylo včasné, není přípustné, protože usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce (§238 odst. 1 písm. i/ a j/ o. s. ř.).
Dovolatel dále navrhl odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení, není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto návrhem na odklad právní moci a vykonatelnosti nezabýval.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 3. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu