Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.12.2019, sp. zn. 20 Cdo 3918/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3918.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3918.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 3918/2019-350 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněných a) nezl. AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, a b) nezl. BBBBB , (pseudonym), narozeného dne XY, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Petrem Hanzalem, advokátem se sídlem v Praze 6, Makovského č. 1331/32, proti povinnému T. L. , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Janem Žajglou, advokátem se sídlem v Praze 5, Bozděchova č. 1840/7, pro 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 1702/2016, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. září 2019, č. j. 55 Co 176,177/2019-302, takto: I. Dovolání povinného se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání povinného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 1. 2019, č. j. 49 EXE 1702/2016-221, v jeho výrocích II. a IV. zrušil a řízení zastavil a ve zbylé části je potvrdil (výrok I.), usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 3. 2019, č. j. 49 EXE 1702/2016-283, v jeho výrocích II., IV. a V. zrušil a řízení zastavil a ve výroku III. je potvrdil (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Proti výroku II. rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání. Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jeno. s. ř., ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se s účinností tohoto zákona (tj. od 1. 1. 2014) přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do citovaného §30 z. ř. s. (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) ve věci výživného, upravené v části druhé hlavě páté z. ř. s. (§511 a násl. z. ř. s.) a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v §30 z. ř. s., není dovolání přípustné (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017). Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani z poučení obsaženého v závěru písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, nesprávné poučení soudu o tom, že dovolání je přípustné, samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nemůže založit (srov. rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 12. 2019 JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/03/2019
Spisová značka:20 Cdo 3918/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3918.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§30 předpisu č. 292/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2020-03-13