ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4450.2018.2
sp. zn. 20 Cdo 4450/2018-251
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného města Vsetín se sídlem městského úřadu ve Vsetíně, Svárov č. 1080, identifikační číslo osoby 00304450, proti povinným 1) A. M. , narozené XY, bytem XY, a 2) A. M. , narozenému XY, bytem tamtéž, o vymožení povinnosti odstranit stavbu oplocení, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 32 EXE 551/2011, o zastavení exekuce, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2018, č. j. 9 Co 103/2018-209, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne ze dne 28. března 2018, č. j. 9 Co 103/2018-209, a usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 9. ledna 2018, č. j. 32 EXE 551/2011-199, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Vsetíně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím Krajský soud v Ostravě potvrdil usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 9. 1. 2018, č. j. 32 EXE 551/2011-199, kterým soud prvního stupně zastavil exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 11. 1. 2011, č. j. 32 EXE 551/2011-10, vedenou soudním exekutorem Mgr. Reném Mohylou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 187 EX 00124/14, rozhodl, že oprávněný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Renému Mohylovi, Exekutorský úřad Přerov, na náhradě nákladů exekuce 242 Kč, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I.); a dále rozhodl, že žádný z účastníků a soudní exekutor nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud zjistil, že exekučním titulem v projednávané věci je rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru územního plánování, stavebního úřadu a dopravy ze dne 9. 6. 2010, č. j. MÚVS-S 8842/2009/OÚPSŘ-330/Hrn-14, kterým byla povinným jako vlastníkům oplocení uložena povinnost předmětnou nemovitost odstranit, a dospěl k závěru, že oprávněný není aktivně legitimován k podání exekučního návrhu a je tedy dán důvod pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Aktivní legitimaci k podání exekučního titulu vymezuje správní řád, dle kterého je (mimo jiné) exekuční návrh oprávněn podat správní orgán, který rozhodnutí v prvním stupni rozhodoval, v projednávané věci je to tedy Městský úřad Vsetín, odbor územního plánování, stavebního úřadu a dopravy, a nikoliv oprávněný.
Proti usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání, neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 20 Cdo 608/2018. Namítá, že obecní úřad na rozdíl od obce, která je veřejnoprávní korporací, nedisponuje právní subjektivitou a je pouze orgánem obce, který vykonává (mimo jiné) přenesenou působnost svěřenou obci státem, avšak v právních vztazích vystupovat nemůže. K podání návrhu na nařízení exekuce je proto aktivně legitimována obec, jednak z důvodu, že v části, v níž se vykonává rozhodnutí o nákladech řízení, jsou náklady správního řízení vymáhané v předmětném řízení příjmem obce podle §7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a aktivní legitimace obce tak v tomto případě vyplývá ze zákona, a jednak z důvodu, že stavební úřad obce, který nemá vlastní rozpočet ani vlastní prostředky a hmotněprávní způsobilost, není schopen zajistit demoliční práce a případně uhradit jejich náklady podle dohody se soudním exekutorem. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se exekuce nezastavuje, případně aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., a je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Dovolací soud již ve svém usnesení ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 20 Cdo 608/2018, dovodil (ve věci týkající se týchž účastníků řízení), že vydání exekučního titulu Městským úřadem Vsetín, odborem územního plánování stavebního řádu a dopravy, bylo výkonem státní správy v tzv. přenesené působnosti. Osobou odpovědnou za výkon přenesené působnosti je pak obec a výkon této přenesené působnosti zcela a beze zbytku náleží obci. Na základě právě uvedeného je tedy třeba dovodit, že je to obec, která má právo na základě exekučního titulu, vydaného jejím orgánem v rámci přenesené působnosti, domáhat se nařízení výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce), a to jako osoba oprávněná z exekučního titulu ve smyslu §105 odst. 1 spr. řádu; je přitom bez významu, zda je předmětem výkonu rozhodnutí (exekuce) peněžité či nepeněžité plnění. Obec jako veřejnoprávní korporace je totiž v těchto případech, kdy je vykonáváno rozhodnutí orgánu obce v rámci přenesené působnosti, osobou, která je oprávněná a současně i povinná zajistit výkon přenesené působnosti, který zahrnuje i případný nucený výkon vykonávaného rozhodnutí vydaného orgánem obce při výkonu přenesené působnosti. Opačný závěr by bránil tyto povinnosti vykonávat řádně, neboť by zamezoval možnosti obce domáhat se výkonu rozhodnutí u soudního exekutora ve smyslu §105 odst. 2 spr. řádu, když orgán obce, který rozhodnutí vydal, a který by se měl výkonu rozhodnutí domáhat, nemá možnost soudnímu exekutorovi předem hradit náklady exekuce na realizaci rozhodnutí, neboť nemá vlastní účet, vlastní rozpočet, ze kterého by mohl hradit případné náklady, které v průběhu exekuce vzniknou, a ani hmotněprávní způsobilost, tyto možnosti a způsobilost má pouze obec; orgán obce rovněž není ani osobou, která by následně mohla přijmout případné plnění od povinného k náhradě nákladů exekuce, neboť nedisponuje vlastním účtem.
V projednávané věci je exekučním titulem rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru územního plánování stavebního řádu a dopravy, ze dne 9. 6. 2010, č. j. MÚVS-S 8842/2009/OÚPSŘ-330/Hrn-14, kterým bylo povinným jako vlastníkům předmětné stavby nařízeno její odstranění a současně jim byla uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Ze shora uvedeného vyplývá, že obec je oprávněná (a současně i povinná) ze zákona vykonávat přenesenou působnost, jejímž obsahem je i dohled a případné vynucení povinnosti uložené jejím orgánem v rámci přenesené působnosti, a je tedy osobou aktivně legitimovanou k podání exekučního návrhu ve smyslu §105 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále je spr. řádu). Vzhledem k tomu, že odvolací soud se nezabýval aktivní legitimací oprávněného k podání exekučního návrhu podle §105 odst. 2 spr. řádu, jsou jeho právní závěry nesprávné.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné a nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, a proto Nejvyšší soud ČR zrušil rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu ve Vsetíně) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu