ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4571.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 4571/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné PERI, spol s r.o. , se sídlem v Jesenicích u Prahy, Průmyslová č. 392, identifikační číslo osoby 45787948, zastoupené JUDr. Miroslavem Cejnarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Novotného lávka č. 200/5, proti povinnému J. T. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. MUDr. Jaroslavem Maršíkem, advokátem se sídlem v Teplicích, náměstí Svobody č. 1/40, pro 379 222,90 Kč s příslušenstvím, o určení ceny nemovité věci, vedené u soudního exekutora JUDr. Ondřeje Mareše, LL.M., Exekutorský úřad Litoměřice, pod sp. zn. 124 EX 2661/07, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. září 2018, č. j. 8 Co 216/2018-268, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Ondřej Mareš, LL.M., Exekutorský úřad Litoměřice, usnesením ze dne 30. července 2018, č. j. 124 EX 2661/07-249, rozhodl o určení ceny nemovitých věcí ve společném vlastnictví povinného a jeho manželky J. T., a to pozemku parc. XY o výměře 447 m 2 , zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba č. XY, vše zapsáno na listu vlastnictví XY pro obec a katastrální území XY u příslušného katastrálního úřadu. Vzhledem k tomu, že soudním exekutorem nebyly zjištěny práva a závady spojené s nemovitostmi (výrok II. a III.), byla určena výsledná cena nemovitostí částkou 1 536 510 Kč (výrok I. a IV.). Při určení výsledné ceny nemovitostí soudní exekutor vycházel především ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem Ing. Dobromírem Kaplanem ze dne 14. 5. 2018, č. 2551-12/2018.
K odvolání povinného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 12. září 2018, č. j. 8 Co 216/2018-268, usnesení soudního exekutora potvrdil. Odvolací soud uzavřel, že soudní exekutor postupoval správně, když výslednou cenu nemovitostí určil postupem dle ustanovení §336a o. s. ř. na základě znaleckého posudku Ing. Dobromíra Kaplana ze dne 14. 5. 2018, č. 2551-12/2018. Pokud povinný namítá, že mu nebyl znalecký posudek doručen, poukázal odvolací soud na sdělení soudního exekutora ze dne 30. 7. 2018, č. j. 124 EX 2661/07-250, ve kterém exekutor podává informaci o vyhotovení znaleckého posudku a o možnosti seznámit se se závěry znalce ve stanovených úředních hodinách exekutorského úřadu. Toto sdělení bylo povinnému doručeno spolu s usnesením o určení ceny nemovitostí a soudní exekutor znalecký posudek povinnému navíc zaslal.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, neboť má za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, „která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, resp. má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Dovolatel namítá, že mu sdělení soudního exekutora ze dne 30. 7. 2018, č. j. 124 EX 2661/07-250, o vyhotovení znaleckého posudku a o možnosti seznámit se se závěry znalce ve stanovených úředních hodinách exekutorského úřadu, nebylo doručeno, a má za to, že provedení ohodnocení znaleckým posudkem nebylo provedeno v souladu s právními předpisy a dostupnými metodami ohodnocování nemovitostí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Nelze přehlédnout, že dovolatel do doby vydání dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu ze dne 12. září 2018, č. j. 8 Co 26/2018-268, vůči usnesení soudního exekutora o ceně předmětných nemovitostí brojil jen tím, že mu nebyl doručen posudek znalce Ing. Dobromíra Kaplana, na jehož základě byla stanovena cena předmětných nemovitostí částkou ve výši 1 536 510 Kč, a dále tak, že „u nemovitosti není žádné nádvoří“ (viz odvolání povinného ze dne 12. 8. 2018). Teprve v dovolání se vymezil proti znalcem údajně nesprávně zvolené metodě při vypracování znaleckého posudku. Zejména znalci vytkl, že užil „srovnání cen nemovitostí, jež jsou v úplně odlišných katastrálních územích“ a že obvyklou cenu nelze stanovit „restriktivně pouze jako výsledek cenového porovnání“. Dovolatel rovněž až v dovolání polemizoval se zjištěním znalce v tom směru, že „rekonstruovaná část původní zemědělské stavby v přízemní části je vhodná k užívání jako byt“ a uvedl, že znalec nesprávně uvedl, že rekonstruovaná stavba má rozlohu 160 m 2 namísto správné výměry 120 m 2 .
Dovolání je tedy opřeno o argumenty, které dovolatel vznesl nově, až poté, co bylo vydáno dovoláním napadené rozhodnutí. Takovým způsobem vymezený dovolací důvod však neobstojí, neboť ustanovení §241a odst. 6 o. s. ř. dovolateli zapovídá možnost uplatnit nové argumentační skutečnosti nebo důkazy. Výjimkou je situace, kdy dovolatel bez své viny a následkem procesního pochybení na straně soudu neměl možnost v dovolání nově vznesené argumenty nastolit ještě před vydáním dovoláním napadeného rozhodnutí. Za takových okolností je totiž třeba shledat porušení práva účastníka na spravedlivý proces, které je způsobilé obstát jako samostatný dovolací důvod (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4038/2017).
V daném případě povinný podal odvolání dne 12. 8. 2018. Rovněž dne 12. 8. 2018 byl dovolatel podle skutkových zjištění odvolacího soudu (srov. i s dokladem o doručení na č. l. 257 spisu) soudním exekutorem JUDr. Ondřejem Marešem informován, že posudek znalce Ing. Kaplana je přístupný k nahlédnutí v kanceláři exekutora. Znalecký posudek byl povinnému k jeho žádosti (č. l. 259 spisu) exekutorem následně i doručen dne 26. 8. 2018 (doklad o doručení č. l. 267 spisu). Dovoláním napadené usnesení bylo vydáno dne 12. 9. 2018. Dovolatel tedy měl k dispozici minimálně 16 dní k tomu, aby se ke znaleckému posudku vyjádřil podrobněji, než v odvolání (včetně toho, že uvede argumenty, které obsahuje až dovolání), avšak této možnosti podle obsahu spisu nevyužil. S ohledem na právě uvedené dovolací soud nemá za to, že by povinný neměl během odvolacího řízení dostatečný prostor, aby se ke znaleckému posudku do doby vydání rozhodnutí odvolacího soudu podrobněji vyjádřil a aby argumenty, ohledně metodologie znaleckého posudku a údajně nesprávných zjištění znalce ohledně stavu předmětných nemovitostí, vznesl ještě v průběhu odvolacího řízení. Proto Nejvyšší soud došel k závěru, že dovolání je postaveno na nepřípustně nových skutečnostech, a proto nejsou splněny předpoklady pro to, aby se dovoláním mohl věcně zabývat.
Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Dovolatel v dovolání dále navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud nezabýval návrhem povinného na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu