ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4788.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 4788/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly, v exekuční věci oprávněného Nadace na ochranu zvířat , se sídlem v Praze 4, Pujmanové 1219/8, identifikační číslo osoby 61387878, zastoupeného JUDr. Juditou Kodlovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/14, proti povinnému V. P. , narozenému XY, bytem v XY, za účasti M. P. , narozené XY, bytem jako povinný, obou zastoupených JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, pro 3 350 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Makaria, Exekutorský úřad Praha - západ, pod sp. zn. 156 EX 720/15, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2018, č. j. 51 Co 261/2018-224, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 29. 5. 2018, č. j. 156 EX 720/15-184, kterým soudní exekutor udělil příklep na nemovitých věcech ve výroku specifikovaných a nacházejících se ve společném jmění povinného a jeho manželky za nejvyšší podání 4 500 000 Kč a současně stanovil podmínky pro vyklizení věci a zaplacení doplatku na nejvyšším podání. Odvolací soud uzavřel, že soudní exekutor mohl dne 29. 5. 2018 elektronickou dražbu konat, neboť i když bylo proti povinnému a jeho manželce zahájeno u Městského soudu v Praze insolvenční řízení pod sp. zn. MSPH 76 INS 6669/2018, bylo dle insolvenčního rejstříku dále zjištěno, že o insolvenčním návrhu povinného a jeho manželky, podaném dne 23. 4. 2018, bylo dne 14. 5. 2018 rozhodnuto usnesením. Usnesení Městského soudu v Praze (o zamítnutí insolvenčního návrhu) bylo k odvolání změněno usnesením Vrchního soudu v Praze dne 30. 7. 2018 tak, že se insolvenční návrh dlužníků (pro jeho neúplnost) odmítá. Exekutorovi tedy nic nebránilo, aby i přes podané odvolání proti usnesení insolvenčního soudu konal předmětnou elektronickou dražbu, v jejímž průběhu byl udělen příklep. Probíhající insolvenční řízení nemohlo mít žádné účinky na konání předmětné dražby, a proto v průběhu dražby ani při nařízení dražebního jednání nebyl porušen zákon.
Povinný a jeho manželka napadli usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost odůvodnili tím, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky účinků zahájení insolvenčního řízení na probíhající výkon rozhodnutí, která má být řešena dovolacím soudem jinak než soudem odvolacím ve smyslu ustanovení 237 o. s. ř. Přitom namítají porušení §109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon), k němuž mělo dojít nařízením dražebního jednání usnesením ze dne 24. 4. 2018 na den 29. 5. 2018, tj. v průběhu insolvenčního řízení vedeného vůči povinnému a jeho manželce. Zákon měl být porušen odročením dražebního jednání i vlastním konáním dražebního jednání a udělením příklepu. Soudní exekutor nemohl při odročení předvídat, že insolvenční návrh bude zamítnut a následně na základě řádně podaného odvolání odmítnut. O návrhu bylo s konečnou platností rozhodnuto až 30. 7. 2018, tedy až po udělení příklepu dne 29. 5. 2018. Dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudního exekutora a vrátil věc k dalšímu řízení. Současně podali návrh na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Vymezením přípustnosti dovolání tak, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky, která má být řešena dovolacím soudem jinak než soudem odvolacím, dovolatelé nesplnili požadavek na uvedení zákonem stanoveného předpokladu přípustnosti dovolání. Dovolání má tudíž vady, které nebyly v době trvání lhůty k dovolání odstraněny a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Dovolatelé dále navrhli odklad právní moci usnesení odvolacího soudu. Jsou-li však splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Nejvyšší soud se proto návrhem povinného a jeho manželky nezabýval.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 5. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu