ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.182.2019.1
sp. zn. 20 Nd 182/2019-183
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce T. R. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Galou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, proti žalované Komerční bance, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, identifikační číslo osoby 45317054, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 94/2018, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 94/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (dále rovněž „příslušný soud“) předložil návrh žalobce ze dne 27. 11. 2018, doplněný podáním ze dne 11. 2. 2019 na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti, který odůvodňuje zejména nesprávným přidělením zákonného soudce, když žaloba měla být přidělena zákonnému soudci JUDr. Lence Vávrové a po dobu její stáže měla být dle žalobce přidělena A. G., nikoliv A. N. Žalobce tak ztratil důvěru v nadepsaný soud. Dále sděluje, že je účastníkem mnoha řízení vedených u Vrchního soudu v Praze souvisejících s insolvenčním řízením na jeho majetek vedeným u Městského soudu v Praze. Žalobce má za to, že v případě rozhodování o případném opravném prostředku proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 o žalobě Městským soudem v Praze by mohlo dojít k situaci, že mimo jiné o případných opravných prostředcích nebo námitkách podjatosti by rozhodovali soudci Vrchního soudu v Praze, kteří by byli vyloučeni. Žalobce je přesvědčen, že pro vedení řízení ve věci, kde je účastníkem, je již vyloučeno mnoho soudců Vrchního soudu v Praze včetně pravděpodobně všech soudců senátů pro insolvenční řízení zejména z důvodů dle §14 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná mimo jiné do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru, která úzce souvisí s řízením o této žalobě. Dále žalobce přikázání věci odůvodňuje procesní ekonomií, protože Okresní soud v Jihlavě je okresním soudem geograficky nejbližším Praze, který zároveň není v obvodu Vrchního soudu v Praze. Na základě výše uvedeného navrhuje žalobce předložení věci ve smyslu ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. k rozhodnutí.
Žalovaná se k návrhu na delegaci nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (srov. §12 odst. 3 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu citovaného ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Důvody, pro něž žalobce navrhl delegaci věci Okresnímu soudu v Jihlavě, výše uvedeným nárokům nevyhovují. Nejistota žalobce ohledně správnosti obsazení senátu soudu prvního stupně v nalézacím řízení a ohledně vyloučení soudců v případných řízeních o opravných prostředcích nemůže být dostatečným argumentem pro přikázání věci jinému soudu. To již jen proto, že k vyřešení pochybností žalobce (účastníka řízení) vztahujících se k osobám soudců či správnosti obsazení soudu jsou určeny jiné procesní instituty, zejména §15a o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 30 Nd 240/2013).
Nejvyšší soud proto z uvedených důvodů návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě nevyhověl a věc tomuto soudu z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu