ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.358.2019.1
sp. zn. 20 Nd 358/2019-71
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny, v právní věci žalobkyně Medius Office Collection s.r.o. se sídlem v Praze 2, Na Folimance č. 2155/15, identifikační číslo osoby 01561910, zastoupené Mgr. Matoušem Hrabalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1246/1, proti žalované V. G. , narozené dne XY, bytem XY, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 102/2019, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 102/2019, projedná a rozhodne Okresní soud v Olomouci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. 7. 2019, č. j. 20 C 102/2019-67, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Uvedl, že řízení ve věci bylo zahájeno dne 28. 1. 2019, přičemž k tomuto datu žalovaná bydlela na adrese XY, s úmyslem se tam trvale zdržovat a na adrese uvedené v návrhu na zahájení řízení se tak k datu podání žaloby nezdržovala. Od 28. 3. 2019 se žalovaná zdržuje v Azylovém domě pro svobodné matky s dětmi v XY. Soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Olomouci (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Olomouci, u něhož byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 9. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu