ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.359.2019.1
sp. zn. 20 Nd 359/2019-161
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Města Polička, se sídlem v Poličce, Palackého náměstí č. 160, identifikační číslo osoby 00277177, zastoupeného JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru č. 58/4, proti povinnému R. I. , narozenému dne XY, bytem XY, pro 1 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 64 EXE 3046/2017, o návrhu povinného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 64 EXE 3046/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Děčíně.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (dále rovněž „příslušný soud“) předložil návrh povinného ze dne 1. dubna 2019 na přikázání věci Okresnímu soudu v Děčíně z důvodu vhodnosti, které odůvodňuje zejména průtahy v exekučním řízení a nesprávným úředním postupem. Povinný rovněž vznáší námitku podjatosti soudkyně Mgr. Zory Hubíkové, soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, soudců Krajského soudu v Brně JUDr. Jiřího Bilíka, JUDr. Yvety Hubíkové a Mgr. Stanislava Zatloukala. Z výše uvedených důvodu navrhuje povinný postoupit spis jinému soudu – Okresnímu soudu v Děčíně.
Oprávněná se k návrhu na delegaci vyjádřila tak, že jej považuje za bezdůvodný.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (srov. §12 odst. 3 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu citovaného ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Argumenty uváděné povinným nelze považovat za právně relevantní důvod k delegaci věci jinému soudu. Je-li povinný pouze subjektivně přesvědčen o tom, že u příslušného soudu, resp. soudního exekutora se mu nedostane nestranného rozhodnutí v přiměřené lhůtě a že soudci (event. soudní exekutor) jsou podjatí, má právo uplatnit námitku podjatosti, nicméně na základě těchto tvrzení založit důvod pro delegaci věci jinému soudu nelze (povinný ostatně námitku podjatosti vznesl, Nejvyššímu soudu však nepřísluší o takovém návrhu rozhodnout, srov. ustanovení §29 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §17 o. s. ř.).
Okolnosti, pro něž povinný navrhl přikázání věci označenému soudu, tedy neobstojí.
Nejvyšší soud proto z uvedených důvodů návrhu povinného na přikázání věci Okresnímu soudu v Děčíně nevyhověl a věc tomuto soudu z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 9. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu