ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.434.2019.1
sp. zn. 20 Nd 434/2019-150
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci žalobkyně L. K. , narozené dne XY, bytem XY, proti žalovaným 1) Společenství vlastníků XY , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 2) M. M. , narozené dne XY, bytem XY, 3) J. P. , narozenému dne XY, bytem XY, 4) F. J. , narozenému dne XY, bytem XY, 5) P. V. , narozenému dne XY, bytem XY, o uložení povinnosti, o určení věcné příslušnosti, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 18 C 26/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2018, č. j. Ncp 907/2018-48, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud posoudil podání žalobkyně ze dne 15. července 2019 nadepsané jako „Podnět k přezkumu řízení o věcné příslušnosti soudu u Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2018, Usnesení č. j. Ncp 907/2018-48“ jako dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2018, č. j. Ncp 907/2018-48, jímž tento soud jakožto nadřízený vrchní soud ve smyslu ustanovení §104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, rozhodl o věcné příslušnosti Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně v souladu se shora citovaným ustanovením §237 o. s. ř. odmítl, neboť nesměřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, a není tak proti němu dovolání přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 10. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu