ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.1316.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1316/2018-852
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Pavla Malého ve věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym) , narozenou dne XY, bytem v XY, zastoupenou opatrovníkem městem Kyjov, se sídlem městského úřadu v Kyjově, Masarykovo náměstí č. 30/1, dceru matky B. M. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Pavlem Kratochvílou, advokátem se sídlem v Kyjově, Žižkova č. 791, a otce G. Z. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Petrem Juráněm, advokátem se sídlem v Brně, Dvořákova č. 588/13, o úpravu výchovy a výživy nezletilé, o místní příslušnosti, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 0 P 127/2014, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. března 2017 č. j. 38 Co 31/2017-731, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2017 č. j. 38 Co 31/2017-731 podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť toto dovolání není přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému ve věci, v níž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (ustanovení §30 z. ř. s. stanoví, že dovolání není přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, a nejedná se o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení).
Dovolatel argumentoval ve prospěch přípustnosti dovolání s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, publikované pod č. 109/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek tím, že se jedná o otázku aplikace procesního práva, takže skutečnost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není, je nerozhodná a ustanovení §30 z. ř. s. se proto neuplatní. Tato argumentace dovolatele je však nesprávná. Dovolatel přehlíží, že v jím uváděné judikatuře dovolacího soudu bylo shledáno přípustným dovolání ohledně ustanovení zástupce z řad advokátů, které je upraveno v o. s. ř., takže skutečnost že se tak dělo v řízení, kde dovolání proti meritornímu rozhodnutí není podle ustanovení §30 z. ř. s. přípustné, nebyla rozhodná. V posuzovaném případě však byl nezletilé jmenován opatrovník podle ustanovení §469 z. ř. s., které je obsaženo v hlavě páté části druhé z. ř. s., přičemž tato rozhodnutí podle ustanovení §30 z. ř. s. nepodléhají přezkumu dovolacího soudu, nejedná se tak o otázku aplikace o. s. ř., jak dovolatel mylně dovozuje a uváděná judikatura je proto nepřípadná.
Dovolatel dále dovozoval vyloučení aplikace ustanovení §30 z. ř. s. odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné pod číslem 39/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je rovněž nepřípadné, neboť v dovolatelem uváděném rozhodnutí bylo rozhodováno o přenesení místní příslušnosti ve věci péče soudu o nezletilé, podle ustanovení §177 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. I kdyby zde uvedené závěry o přípustnosti dovolání bylo třeba použít na právní úpravu účinnou po 1.1.2014, pak dovolání by bylo přípustné k řešení otázky přenesení příslušnosti podle ustanovení §5 z.ř.s. (které systematicky není zařazeno do hlavy páté části druhé tohoto zákona, ale do části první tohoto zákona, takže pravidlo uvedené v ustanovení §30 tohoto zákona na otázky přenesení příslušnosti nedopadá), nicméně jak již bylo připomenuto výše, dovoláním napadené usnesení bylo vydáno podle ustanovení §469 z.ř.s.
O nákladech dovolacího řízení spolu s ostatními náklady řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 2. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu