ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.125.2019.1
sp. zn. 21 Nd 125/2019-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně SEŽEV facility s. r. o. , se sídlem v Brně, Vídeňská č. 298/135, IČO 29244960, zastoupené Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem v Brně, Blatného č. 1885/36, proti žalovaným 1) M. N. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, náměstí Svobody č. 77/12, 2) M. K. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Janou Denemarkovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodu, Dolní č. 105, 3) D. K. , narozenému XY, bytem XY, o určení ručení členů orgánu při úpadku obchodní korporace, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 208/2018, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 208/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 10. 2018 u Krajského soudu v Brně domáhala, aby bylo „určeno, že žalovaní ručí společně a nerozdílně jako členové statutárního orgánu obchodní korporace HC REBEL a. s., která se nachází v úpadku, za splnění jejích povinností vůči žalobkyni, plynoucích z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, č. j. 11 C 136/2015-100, ze dne 19. 10. 2016, následně potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 47 Co 11/2017-126, ze dne 21. 3. 2017“. Podáním ze dne 7. 3. 2019, doručeným krajskému soudu dne 11. 3. 2019 vzala žalobu zpět.
Krajský soud v Brně dne 7. 3. 2019 spis předložil „k rozhodnutí dle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř., k přikázání věci z důvodu vhodnosti dle odst. 2 cit. ust.“. Předložení odůvodnil tím, že jeden ze žalovaných má bydliště v XY, zbývající dva žalovaní v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Konkurs na „obchodní společnost v úpadku
- HC REBEL a. s., vedl jako příslušný soud Krajský soud v Hradci Králové“. Krajský soud v Hradci Králové by tak byl „v souladu s procesní ekonomií“ vhodnější k projednání věci.
Žalovaní 1), 2) s postoupením věci Krajskému soudu v Hradci Králové vyjádřili souhlas, žalovaný 3) se nevyjádřil, žalobce s postoupením věci nesouhlasil.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
Nejvyšší soud opakovaně judikoval (srov. např. usnesení ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009), že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
Skutečnost, že bydliště dvou ze žalovaných je v jiném kraji než místně příslušný soud, přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje, neboť nejde o takovou okolnost, která by umožnila hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Navíc v této věci v důsledku zpětvzetí žaloby již nelze o postoupení věci jinému soudu z důvodů procesní ekonomie vůbec uvažovat.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 208/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2019
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu