ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.243.2019.1
sp. zn. 21 Nd 243/2019-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka
v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518, proti povinnému V. B. , narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, pro 150.275 Kč, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1237/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1237/2019 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, exekutorský úřad Plzeň, se sídlem v Plzni, Palackého nám. č. 28 podal dne 11. 4. 2019 u Okresního soudu v Rakovníku spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 4. 4. 2019 žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinného uložené mu pravomocným a vykonatelným výkazem nedoplatků oprávněné ze dne 22. 1. 2019, č. 3141900013 ve výši 98.848 Kč a ve výši 51.427 Kč a k vymožení nákladů exekučního řízení.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 25. 4. 2019, č. j. 28 EXE 1237/2019-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. V odůvodnění usnesení uvedl, že z výpisů z registru obyvatel a ze základních registrů bylo zjištěno, že povinný nemá v České republice trvalý pobyt ani pobyt cizince, je známo, že jde o státního příslušníka Ukrajiny, který měl na území České republiky povolen trvalý pobyt a bylo mu přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství do 31. 12. 2018, naposledy byl hlášen na v záhlaví uvedené adrese a soudu není známo, kde se nachází jeho majetek, proto, s odkazem na ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je z obsahu spisu zřejmé, že pobyt povinného (který je ukrajinským státním občanem) na území České republiky není znám. Nelze tak určit soud povinného ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Rakovníku (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 6. 2019
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu