ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.68.2019.1
sp. zn. 21 Nd 68/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněné Direct pojišťovna, a. s. se sídlem v Brně, Nové Sady č. 996/25, IČO 25073958, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému I. M. , narozenému XY, naposledy bytem XY, pro 10.967 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2871/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2871/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, exekutorský úřad Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Palackého nám. č. 28 podal dne 23. 11. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 6. 8. 2018 žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinného uložené mu pravomocným a vykonatelným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, ze dne 6. 9. 2018, č. j. 25 C 126/2018-48, a k vymožení nákladů exekučního řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 9. 1. 2019, č. j. 14 EXE 2871/2018 -16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. V odůvodnění usnesení uvedl, že z výpisů z registru obyvatel a ze základních registrů bylo zjištěno, že povinný nemá v České republice trvalý pobyt ani pobyt cizince, je známo, že jde o státního příslušníka Ukrajiny, který měl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt do 19. 12. 2012, naposledy byl hlášen na v záhlaví uvedené adrese a soudu není známo, kde se nachází jeho majetek, proto, s odkazem na ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je z obsahu spisu zřejmé, že pobyt povinného (který by měl mít údajně trvalé bydliště na XY na území České republiky není znám. Nelze tak určit soud povinného ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9.2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2019
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu