ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.1093.2019.1
sp. zn. 22 Cdo 1093/2019-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci navrhovatelky M. K. , narozené XY, bytem v XY, proti odpůrci A. G. , narozenému XY, bytem v XY, o předběžné opatření, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově pod sp. zn. 117 Nc 2501/2018, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne z 20. 12. 2018, č. j. 56 Co 289/2018 -19, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 7. 11. 2018, č. j. 117 Nc 2501-11, zamítl návrh, aby předběžným opatřením „žalovanému bylo zakázáno jakkkoliv nakládat s majetkem, o kterém rozhodl Okresní soud ve Frýdku-Místku pod jednacím číslem 42 C 301/2017 do zaplacení“, a rozhodl o nákladech řízení.
Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, které vzala zpět poté, co byla soudem poučena o tom, že místně příslušným je Okresní soud ve Frýdku- Místku a do protokolu prohlásila, že podá nový návrh na předběžné opatření u soudu místně příslušného. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. 12. 2018, č. j. 56 Co 289/2018-19, odvolací řízení o odvolání navrhovatelky zastavil a rozhodl o nákladech řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání a požádala o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. O její žádosti však soud prvního stupně nerozhodl podle §241b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění novely provedené zákonem č. 289/2017 Sb. (účinnost od 30. 9. 2017) – dále „o. s. ř.“, neboť dovolání je podle §238 o. s. ř. nepřípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření; takovým usnesením je i usnesení, kterým bylo v řízení o předběžném opatření rozhodnuto o zpětvzetí odvolání a zastavení odvolacího řízení. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání by bylo nadbytečné zabývat se splněním podmínky povinného zastoupení navrhovatelky advokátem v dovolacím řízení.
V souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 4. 2019
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu