ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.1835.2019.1
sp. zn. 22 Cdo 1835/2019-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce M. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované CERBER a. s. , se sídlem v Ostravě, 28. října 2663/150, IČO: 26830841, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod. sp. zn. 21 C 337/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. března 2019, č. j. 8 Co 80/2019-42, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. 2. 2019, č. j. 21 C 337/2014-33, přiznal žalobci osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu (výrok I.) a dále zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 11. 2. 2019 (výrok II.).
K odvolání žalobce proti výroku II. shora citovaného usnesení soudu prvního stupně Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 21. 3. 2019, č. j. 8 Co 80/2019-42, předmětné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dne 16. 5. 2019 dovolání. Soudům obou stupňů vytýká, že mu neustanovily advokáta. Uvádí, že ustanovení advokáta vyžaduje ochrana jeho zájmů jednak proto, že mu „jde o střechu nad hlavou“, dále proto, že se před soudem nedokáže bránit sám a zůstal by úplně bez pomoci. Podotýká, že soud prvního stupně žádost dovolateli zamítl i přesto, že se dovolatele již jednou zastal Nejvyšší soud.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na skutečnost, že dovolání žalobce směřuje proti usnesení, jímž byla zamítnuta žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, Nejvyšší soud ho podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 6. 2019
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu