ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.4346.2016.4
sp. zn. 22 Cdo 4346/2016-238
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) J. Č. , narozeného XY, bytem XY, b) M. Č. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) M. U. , bytem XY, 2) R. U. , bytem XY, 3) J. U. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Radkem Kellerem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 23, o určení vlastnictví a určení hranice pozemku, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 15 C 31/2014, o návrhu žalobce a) na opravu a doplnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 22 Cdo 4346/2016-159, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, č. j. 22 Cdo 4346/2016-184, takto:
I. Návrh žalobce a) na opravu a doplnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 22 Cdo 4346/2016-159, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, č. j. 22 Cdo 4346/2016-184, se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o opravě a doplnění shora uvedených usnesení dovolacího soudu.
Odůvodnění:
Žalobce a) navrhl, aby byly ve smyslu §164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), opraveny zjevné nesprávnosti v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 22 Cdo 43346/2016-159, resp. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, č. j. 22 Cdo 4346/2016-184. Odkázal na usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 21. 4. 2015, č. j. 15 C 31/2014-60, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení proti žalovanému 4) Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, a o tom, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno. V rámci dovolacího řízení však nebylo o těchto nákladech rozhodnuto. Dále uvedl, že „Nejvyšší soud nesplnil rozhodnutí Krajského soudu v Praze a vůbec to neuvedl, natož aby to zdůvodnil.“
Návrh není důvodný.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. 22 Cdo 4346/2016-159, odmítl dovolání žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2016, č. j. 30 Co 166/2016–115, kterým tento soud potvrdil usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 12. 2015, č. j. 15 C 31/2014–87, jímž bylo odmítnuto podání žalobců z 28. 1. 2014 s tím, že je neúplné a neurčité a vytýkané vady nebyly ani po opakovaných výzvách soudu odstraněny. Usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 22 Cdo 4346/2016-184, Nejvyšší soud zamítl návrh žalobců na opravu a doplnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 22 Cdo 4346/2016-159.
Podle §164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Nejvyšší soud neshledává v posuzovaném případě podmínky pro postup podle §164 o. s. ř., neboť se nejedná o vytčené chyby v psaní či v počtech, nebo i jiné zjevné nesprávnosti, které by způsobily rozpor, jenž by musel být odstraněn. Požadovaným návrhem žalobce a) sleduje změnu obsahu rozhodnutí, která však postupem podle §164 o. s. ř. proveditelná není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2551/2007, dostupné na www.nsoud.cz ).
V projednávané věci nelze postupovat ani podle §166 o. s. ř., podle kterého nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu (odstavec 1). Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne (odstavec 2). Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku (odstavec 3).
Podle §151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.
Jelikož bylo řízení ve vztahu ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj skončeno usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 21. 4. 2015, č. j. 15 C 31/2014-60, mělo být o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj rozhodnuto v usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 29. 12. 2015, č. j. 15 C 31/2014–87 (kterým bylo řízení u Okresního soudu Praha
- západ skončeno), příp. v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2016, č. j. 30 Co 166/2016-115. Již jen z tohoto důvodu není Nejvyšší soud oprávněn vydat doplňující usnesení ve smyslu §166 o. s. ř. Nad rámec shora uvedeného dovolací soud poznamenává, že je důležité rovněž zohlednit, že návrh na vydání doplňujícího usnesení podal žalobce a) 31. 1. 2019, zatímco usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 29. 12. 2015, č. j. 15 C 31/2014–87, mu bylo doručeno 12. 1. 2016. Žalobce a) tedy podal návrh na vydání doplňujícího usnesení až po uplynutí lhůty 15 dnů od doručení usnesení soudu prvního stupně. Také z tohoto důvodu nelze požadavku žalobce a) vyhovět.
Z výše uvedeného je zřejmé, že návrh žalobce a) je neopodstatněný, a proto jej Nejvyšší soud zamítl.
O náhradě nákladů řízení o doplnění a opravu usnesení dovolacího soudu bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalovaným žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 4. 2019
Mgr. David Havlík
předseda senátu