ECLI:CZ:NS:2019:22.ND.367.2019.1
sp. zn. 22 Nd 367/2019-1821
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně M. N. , narozené XY, t. č. neznámého pobytu, zastoupené opatrovníkem L. V., advokátem se sídlem XY, proti žalovanému I. N. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Martinem Krejzou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, Eliášova 922/21, o zaplacení 25.000 Kč měsíčně s úrokem z prodlení a vydání zápočtového listu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 34/2016, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2018, č. j. 23 Co 356/2018-1250, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2172/2019, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., a JUDr. Pavel Malý nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2172/2019.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. 6. 2018, č. j. 10 C 34/2016-1071, zprostil L. P., advokátku se sídlem XY, funkce opatrovníka žalobkyně (výrok I.) a ustanovil opatrovníkem žalobkyně pro toto řízení L. V., advokáta se sídlem XY (výrok II.).
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 15. 11. 2018, č. j. 23 Co 356/2018-1250, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu platného od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 (věc byla Nejvyššímu soudu opětovně předložena dne 18. 6. 2019 poté, co byl spis vrácen soudu prvního stupně, neboť byl k rozhodnutí o dovolání předložen předčasně) má dovolání projednat a rozhodnout o něm senát 21 Cdo ve složení JUDr. Jiří Doležílek (předseda senátu), JUDr. Pavel Malý a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. Řízení o něm je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 21 Cdo 2172/2019.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 27. 7. 2019 vznesla žalobkyně námitku podjatosti výše jmenovaných soudců. Následně námitku podjatosti několikrát doplnila. Pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Jiřího Doležílka vyslovila na základě způsobu, jakým naložil s dovoláním ze dne 18. 1. 2019 (resp. 20. 1. 2019, kdy bylo předmětné dovolání podáno L. V.), vedeným u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 573/2019. Předmětné dovolání bylo soudu prvního stupně vráceno bez věcného projednání, tento způsob vyřízení žalobkyně označuje za podvod. Má za to, že ignoroval-li JUDr. Jiří Doležílek řádně podané dovolání, nepřikročil k jeho věcnému vyřízení a přípisem soudu prvního stupně si vyžádal sepsání jiného, podvodného dovolání, jde o jeho snahu zakrýt předchozí nesprávný postup soudců, zejména L. B., pravděpodobně příbuzné V. B. (kolegy JUDr. Jiřího Doležílka). Námitku podjatosti zbývajících členů senátu 21 Cdo odůvodňuje tím, že měli vědět, že jednání JUDr. Jiřího Doležílka je nesprávné a nezákonné. Pokud tento podvod nerozpoznali a ničeho neučinili, má žalobkyně za to, že je dána i jejich podjatost. V neposlední řadě uvádí, že její dotazy a podněty jsou soudy opakovaně ignorovány, resp. ledabyle odbývány, a to i ze strany předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu.
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Pavel Malý a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že k věci, účastníkům řízení a ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného rozhodovací praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Senát Nejvyššího soudu, kterému přísluší rozhodnout o námitce žalobkyně podle §16 odst. 1 věta druhá o. s. ř., dospěl k závěru, že důvody, které žalobkyně uvádí, k vyloučení jmenovaných soudců z rozhodnutí v uvedené věci vést nemohou. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce totiž zásadně nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 33/2000). Ničím jiným, než procesním postupem jmenovaných soudců (resp. postupem soudce JUDr. Jiřího Doležílka) v projednávané věci, přitom žalobkyně svou námitku nezdůvodňuje.
Důvodem pro pochybnosti o nestrannosti JUDr. Jiřího Doležílka není ani námitka možného propojení soudkyně L. B. a V. B. (předsedy senátu XY). Dané tvrzení žalobkyně žádným způsobem neprokazují existenci jakéhokoli vztahu, který by ve smyslu výše uvedeného výkladu §14 o. s. ř. byl důvodem pro vyloučení soudce z projednání věci.
Pro úplnost lze dodat, že postup JUDr. Jiřího Doležílka při vyřízení dovolání žalobkyně v řízení pod sp. zn. 21 Cdo 2154/2017, 21 Cdo 573/2019 a 21 Cdo 834/2019, kdy byl spis vždy vrácen soudu prvního stupně bez věcného vyřízení dovolání, nelze v žádném případě považovat za jakoukoli snahu o manipulaci s pořadím nápadu dovolání ze strany Nejvyššího soudu. Vyřízení spisu tzv. „jinak“, kdy je věc vrácena soudu prvního stupně bez věcného vyřízení dovolání, je standardním postupem soudu v případě, kdy bylo dovolání Nejvyššímu soudu předloženo předčasně, zpravidla za situace, kdy nebyly soudem prvního stupně učiněny nutné úkony (např. výzva k odstranění nedostatku právního zastoupení dovolatele, nedostatky doručování apod.).
Vzhledem k výše uvedenému a tomu, že jmenovaní soudci, kteří mají podle rozvrhu práce dovolání žalobkyně projednat a rozhodnout o něm, ve svých vyjádřeních uvedli, že k projednávané věci a k jejím účastníkům či zástupcům nemají žádný vztah, a jiné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti podle §14 odst. 1 o. s. ř., zjištěny nebyly (ze spisu nevyplývají), rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 9. 2019
Mgr. David Havlík
předseda senátu