ECLI:CZ:NS:2019:23.CDO.525.2019.1
sp. zn. 23 Cdo 525/2019-397
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce P. Ch., se sídlem XY, IČO XY, proti žalované A. B., narozené XY, posledně bytem XY, zemřelé dne 12. 12. 2009, o zaplacení částky 2 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 69/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2005, č. j. 13 Co 79/2005-226, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 17. 12. 2004, č. j. 8 C 69/2003-177, zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 300 000 Kč s 10% úrokem z prodlení od 21. 9. 2002 do zaplacení a dále částku 2 000 000 Kč (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 16. 6. 2005, č. j. 13 Co 79/2005-226, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Ze zprávy soudu prvního stupně ze dne 1. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná dne 12. 12. 2009 zemřela. Z obsahu spisu se podává, že dědické řízení bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 16. 3. 2010, č. j. 12 D 29/2010-13, a to tak, že dědické řízení bylo zastaveno ve smyslu §175h odst. 2 tehdy platného občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť zůstavitelka zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán vypravovatelce pohřbu, tj. pozůstalé dceři E. M., na částečnou úhradu pohřebních výloh. Vzhledem k tomu, že usnesení o zastavení řízení není nutno podle §175h odst. 3 o. s. ř. doručovat a nelze se proti němu ani odvolat, je citované usnesení v právní moci.
Podle §107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
V posuzované věci tedy bylo zjištěno, že zemřelá žalovaná nemá na základě výsledku dědického řízení žádného právního nástupce, který by převzal povinnost, o níž v řízení jde, neboť vypravovatelka pohřbu není dědicem zůstavitelky a tudíž neodpovídá ani neručí za její případné dluhy či závazky. Nebylo přitom prokázáno, že by případně zůstavitelka zanechala majetek vyšší než nepatrné hodnoty. Za této situace tak povaha věci brání pokračování v řízení a dovolacímu soudu proto nezbylo než v souladu s citovaným zákonným ustanovením dovolací řízení bez dalšího zastavit. Tomuto procesnímu postupu přitom již nebrání předchozí překážka spočívající v přerušení řízení pro probíhající konkursní řízení na majetek žalobce P. Ch. Toto řízení bylo ukončeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, č. j. 99 K 20/2000-1818, kterým byl konkurs na žalobce zrušen po splnění rozvrhového usnesení.
S ohledem na objektivní důvod, pro který muselo být řízení zastaveno, o nákladech řízení bylo mezi účastníky řízení rozhodnuto podle §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže bylo zastaveno, když z uvedeného důvodu nebylo o nákladech řízení mezi účastníky rozhodováno podle §146 odst. 2 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu