ECLI:CZ:NS:2019:23.CDO.845.2019.1
sp. zn. 23 Cdo 845/2019-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., ve věci žalobkyně ERA-PACK s. r. o. , se sídlem v Chrudimi, Pardubická 276, identifikační číslo osoby 46507256, zastoupené Mgr. Martinem Chludem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Palackého třída 801, proti žalované IVEXI s. r. o. , se sídlem v Pardubicích, Bratranců Veverkových 680, identifikační číslo osoby 25298968, zastoupené JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, o zaplacení 100.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 123 C 58/2016, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 22. 11. 2018, č. j. 27 Co 290/2018-184, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 22. 11. 2018, č. j. 27 Co 290/2018-184, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 19. 4. 2018, č. j. 123 C 58/2016-130, žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 100.000 Kč, zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně odvoláním.
Po předložení věci odvolacímu soudu odvolací soud nařídil jednání na den 21. 11. 2018. Podáním doručeným odvolacímu soudu dne 19. 11. 2018 žalobkyně navrhla odročení jednání z důvodu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, mezi žalobkyní a společností LENDINGS s. r. o. Současně žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozhodl o tom, že společnost LENDINGS s. r. o. vstupuje do řízení na její místo.
Usnesením ze dne 22. 11. 2018, č. j. 27 Co 290/2018-184, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích podanému návrhu na změnu žalobce v odvolacím řízení vyhověl a rozhodl tak, že na místo dosavadního žalobce ERA-PACK s. r. o., IČ 46507256, se sídlem Píšťovy 821, 537 01 Chrudim III, vstupuje do řízení jako nový žalobce společnost LENDINGS s. r. o., IČ 01645668, se sídlem Havlíčkova 7, 537 01 Chrudim III.
Odvolací soud uvedl, že žalobkyně ke svému návrhu na vstup nového účastníka do řízení na straně žalobce připojila jednak smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou mezi žalobkyní a společností LENDINGS s. r. o. s úředně ověřenými podpisy jednatelů obou společností, a současně podáním doručeným odvolacímu soudu dne 19. 11. 2018 společnost LENDINGS s. r. o. potvrdila uzavření smlouvy o postoupení pohledávky a deklarovala svůj zájem o vstup do řízení jako nový účastník na straně žalobce. S ohledem na uvedené skutečnosti odvolací soud dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro vstup nového účastníka do řízení a rozhodl postupem dle ustanovení §211 a §107a občanského soudního řádu tak, jak je shora uvedeno.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Namítá nesprávné právní posouzení dle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. Odvolacímu soudu vytýká, že věc posoudil pouze formalisticky, a nikoliv i z toho pohledu, zda žalobkyní navrhovaná změna účastenství na její straně není zneužitím procesní úpravy ve smyslu §2 o. s. ř. Žalovaná je přesvědčena, že procesní návrh žalobkyně na změnu účastenství byl učiněn za účelem zneužití procesní úpravy, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči případně neúspěšnému žalobci nedobytnou. Namítá, že odvolací soud nepostupoval důsledně, pokud si nevyžádal stanovisko žalované a nezaměřil svou pozornost na posouzení případné solventnosti postupníka, ačkoli to za uvedené situace bylo namístě. Na podporu svých tvrzení žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno.
Žalobkyně ani na její místo do řízení nově vstoupivší společnost se k dovolání nevyjádřily.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §238a o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Dovolání je přípustné podle ustanovení §238a o. s. ř., neboť napadeným usnesením odvolacího soudu bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o. s. ř.). Dovolání bylo shledáno též důvodným.
V posuzovaném případě odvolací soud dovodil, že jsou splněny předpoklady pro vstup nového účastníka do řízení a rozhodl postupem dle ustanovení §211 a §107a o. s. ř. tak, že na místo původního žalobce společnosti ERA-PACK s. r. o. vstupuje do řízení jako nový žalobce společnost LENDINGS s. r. o., jelikož žalobkyně ke svému návrhu na vstup nového účastníka do řízení připojila jednak smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou mezi ní a společností LENDINGS s. r. o., a současně společnost LENDINGS s. r. o. deklarovala svůj zájem o vstup do řízení jako nový účastník na straně žalobce. Na tomto základě podanému návrhu vyhověl. Z obsahu spisu se však nepodává, že by návrh žalobkyně na vstup nového účastníka do řízení byl doručen žalované.
Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, či usnesení ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 32 Cdo 90/2016) platí, že jestliže soud rozhoduje o písemném návrhu žalobce na realizaci procesního nástupnictví podle ustanovení §107a o. s. ř., aniž by návrh doručil žalované straně a umožnil jí se k němu vyjádřit, porušuje povinnost zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejich práv vyplývající z ustanovení §18 odst. 1 o. s. ř.
S přihlédnutím k výše citované rozhodovací praxi Nejvyššího soudu lze uzavřít, že odvolací soud neumožnil žalované straně, aby se k podanému návrhu vyjádřila, v důsledku čehož žalovaná nemohla tvrdit a doložit důkazy o možném zneužití procesní úpravy (ve smyslu §2 o. s. ř.) účelovým postoupením pohledávky. Žalovaná tak nedostala příležitost k uplatnění svých práv. Odvolací soud tak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc podle §243e odst. 2 věty první o. s. ř. vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1 část věty za středníkem ve spojení s §226 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§243g odst. 1 věta druhá, §151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 5. 2019
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu