ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.131.2019.1
sp. zn. 23 Nd 131/2019-284
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci péče o nezletilého M. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného opatrovníkem městem Bruntál, se sídlem v Bruntále, Nádražní 994/20, PSČ 792 01, dítěte matky S. K. , narozené XY, bytem XY, s doručovací adresou XY, otce J. P., narozeného XY, bytem XY, za účasti D. P. , narozené XY, bytem XY, M. K. , narozené XY, bytem XY, 162, a P. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 17 P 69/2016, o úpravu styku s nezletilým, o návrhu D. P. na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 17 P 69/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Bruntále.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je pod sp. zn. 17 P 69/2016 vedeno řízení o úpravě styku matky a prarodičů nezletilého M. a P. K. s nezletilým M. P.
Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. 3. 2018, č. j. 17 P 69/2016-224, byl nezletilý M. P. svěřen do péče babičky nezletilého D. P. (výrok pod bodem I), a současně bylo rozhodnuto o povinnosti jeho rodičů přispívat na výživu nezletilého (výroky pod body II, III, IV a V) a o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem VI).
Po podání návrhu na úpravu styku s nezletilým ze strany matky nezletilého a prarodičů nezletilého M. a P. K., navrhla D. P., aby byla věc přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Bruntále. Svůj návrh odůvodnila tím, že nezletilý s ní žije ve společné domácnosti již od doby před vydáním předběžného opatření o jeho svěření do její péče, a to od 1. 6. 2017. Má u ní své zázemí, zvykl si na prostředí a je zde i silné citové pouto. D. P. je v současné době na mateřské dovolené a pobírá tedy rodičovský příspěvek ve výši 5 300 Kč, přídavek na dítě a doplatek na bydlení. V domácnosti D. P. také probíhají návštěvy otce nezletilého, který s ním chodí na procházky, a také matky, ale při její návštěvě s nezletilým tato nikam nechodila a péči o něj po dobu návštěvy zajišťovala D. P. Styk rodičů matky – M. a P. K. by podle názoru D. P. mohl probíhat současně s návštěvou matky, neboť matka žije u svých rodičů. Matka nezletilého od června 2018 za svým synem nepřijela. Vzhledem k výše uvedenému se D. P. domnívá, že by styk s nezletilým měl probíhat v místě jeho bydliště, tj. v XY, a proto by bylo vhodné, aby i ohledem na zájmy nezletilého řízení probíhalo u Okresního soudu v Bruntále.
Opatrovník nezletilého – město Bruntál – ve svém stanovisku uvedl, že vzhledem k místu trvalého i faktického bydliště dítěte je vhodné, aby věc byla řešena Okresním soudem v Bruntále.
Prarodiče nezletilého – M. a P. K. vyjádřili nesouhlas s přemístěním jednání do XY. Zdůraznili, že je v zájmu nezletilého, aby byl ve styku s matkou a také se svým bratrem J. P. (narozeným XY), který stejně jako jeho matka žije v XY, tj. v okrese XY.
Taktéž matka nezletilého vyjádřila zásadní nesouhlas s tím, aby věc projednával jiný než příslušný soud, tj. Okresní soud v Ústí nad Orlicí. Sdělila, že nyní žije v bytě svého přítele.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí) a Okresnímu soudu v Bruntále, jemuž má být věc přikázána, návrh projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je zvláštním řízením, postup v němž je upraven zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), občanský soudní řád se použije pro tato řízení pouze tehdy, nestanoví-li zákon (z. ř. s.) jinak (srov. §1 odst. 1 a 2 z. ř. s.).
Podle §4 odst. 2 z. ř. s. obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen „nezletilý“), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.
Podle §5 z. ř. s. změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Tato právní úprava odpovídá úpravě §177 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 292/2013 (uveřejněném pod č. 16/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), formuloval závěr, že „podle ustanovení §177 odst. 2 o. s. ř. platí, že změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl. Ustanovení §177 odst. 2 o. s. ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu §11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu §88 písm. c) o. s. ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením §12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně nelze použít. Nejvyšší soud v té souvislosti odkázal na starší judikaturu, např. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1970, sp. zn. Nd 127/70, uveřejněné pod číslem 85/1970 Sbírky soudních rozhodnutí nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2010, sp. zn. 4 Nd 416/2010, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. 26 Nd 66/2006.
Vzhledem k obdobné úpravě obsažené v §177 odst. 2 o. s. ř. ve znění před 1. 1. 2014 a v §5 z. ř. s. nemá Nejvyšší soud důvod se od svých dřívějších závěrů odchýlit. Nejvyšší soud ostatně již v usnesení ze dne 18. října 2016, sp. zn. 22 Nd 328/2016, se k těmto závěrům přihlásil i pro poměry založené č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; odkázal přitom též na shodný názor plynoucí z odborné literatury (Lavický P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, str. 26, marg. č. 12), podle níž přenesení místní příslušnosti je zvláštním pravidlem, které má aplikační přednost před ustanovením o delegaci vhodné; v řízení, na které dopadá §5 z. ř. s. proto zásadně nelze §12 odst. 2 o. s. ř. použít.
S ohledem na uvedené Nejvyšší soud návrhu D. P. na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 5. 2019
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu