ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.250.2019.1
sp. zn. 23 Nd 250/2019-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 5, Stodůlky, náměstí Junkových 2808/2, PSČ 155 00, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U stanice 11/4, PSČ 162 00, proti povinnému V. K. , nar. XY, naposledy XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1077/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1077/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 10. 4. 2019 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 18. 4. 2019, č. j. 14 EXE 1077/2019-11, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
Při zkoumání, zda je Obvodní soud pro Prahu 5 místně příslušným soudem pro vydání pověření soudního exekutora k vedení exekuce, bylo zjištěno, že povinný „neprochází“ registrem obyvatel, registrem cizinecké policie pro pobyt cizinců, ani registrem osob podnikajících dle živnostenského zákona.
Obvodní soud pro Prahu 5 dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, proto postupoval v souladu s §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen „exekuční řád“), a vyslovil v dané věci svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. i usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), na něž lze odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2019
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu