ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.73.2019.1
sp. zn. 23 Nd 73/2019-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné B2 Kapital Czech Republic s.r.o. , se sídlem Rybná 682/14, Staré Město, 110 00 Praha 1, IČO 04191536, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, proti povinnému D. O., nar. XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2894/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2894/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Dne 9. 10. 2018 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 11. 1. 2019, č. j. 14 EXE 2894/2018-22, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud.
Obvodní soud pro Prahu 5 v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný není v Celostátní evidenci obyvatel a ani v evidenci osob podnikajících podle živnostenského zákona, a že ze zprávy Ministerstva vnitra, odboru správních činností a odboru azylové a migrační politiky zjistil, že povinný, cizinec, jako občan státu EU, byl na území České republiky naposledy registrován v období od 30. 11. 2018 do 1. 12. 2018 na adrese XY a v současné době není v evidencích Cizineckého informačního systému k pobytu hlášen. Povinný tedy neměl ke dni zahájení exekučního řízení (9. 10. 2018) místo trvalého pobytu ani místo jiného druhu pobytu cizince v České republice.
Obvodní soud pro Prahu 5 s odkazem na §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) a §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“), dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinný nemá v České republice obecný soud, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 3. 2019
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu