ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.1365.2019.1
sp. zn. 24 Cdo 1365/2019-770
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Vítězslavy Pekárkové ve věci pozůstalosti po M. P. , zemřelém dne 20. května 2013, posledně bytem XY, za účasti 1) L. K. , narozené XY, bytem XY, 2) B. P. , narozeného XY, bytem XY, 3) H. P. , narozené XY, bytem XY, 4) Šumperské provozní vodohospodářské společnosti, a. s., se sídlem v Šumperku, Jílová č. 2769/6, IČO 47674911, 5) Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR , se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518, 6) BROUK centrum s. r. o., se sídlem v Praze 7, Bubenské nábřeží č. 705/8, IČO 26840723, 7) Finančního úřadu pro Pardubický kraj, územního pracoviště Pardubice, se sídlem v Pardubicích, Boženy Němcové č. 2625, 8) Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Boženy Vikové-Kunětické č. 2011, 9) statutárního města Pardubice, Městského obvodu Pardubice III, se sídlem v Pardubicích, Jana Zajíce č. 983, 10) innogy Energie, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Limuzská č. 3135/12, IČO 49903209, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova č. 162/8, 11) Slavia pojišťovny a. s., se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 655/1, IČO 60197501, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na královně č. 862, 12) Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická č. 333/150, IČO 00001350, 13) České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č. 1929/62, IČO 45244782, zastoupené JUDr. Pavlem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 4, Bohuslava Martinů č. 1051/2, 14) ČEZ Prodej, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová č. 425/1, IČO 27232433, 15) EP ENERGY TRADING, a. s., se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1216/46, IČO 27386643, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh č. 1096/8, 16) O2 Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou č. 266/2, IČO 60193336, 17) města Zábřehu, se sídlem v Zábřehu, Masarykovo náměstí č. 510/6, IČO 00303640, a 18) Českomoravské stavební spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská č. 3218/169, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady č. 794/45, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 32 D 1889/2013, o dovolání Českomoravské stavební spořitelny, a. s. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 27. září 2018, č. j. 18 Co 310/2018-739, takto:
I. Dovolání Českomoravské stavební spořitelny, a. s. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání účastnice 18) Českomoravské stavební spořitelny, a. s. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 27. 9. 2018, č. j. 18 Co 310/2018-739, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, protože na v dovolání vymezených otázkách [možnosti realizovat zástavu, kterou je pohledávka na vkladovém účtu, sjednaným způsobem započtením (otázka primární), in eventum posouzení přihlášky do dědictví jako jednání, kterým i) bylo od smlouvy o úvěru platně odstoupeno a zároveň ii) platně jednostranně započtena (proti)pohledávka na výplatu zůstatku vkladového účtu ještě před vydáním usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. 4. 2018, č. j. 32 D 1889/2013-699 (otázka sekundární)], které dle dovolatelky dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyly vyřešeny, napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, není na nich založeno [odvolací soud dovoláním napadené rozhodnutí založil na právním názoru, že nelze přihlédnout k zápočtu dovolatelky, která platně od úvěrové smlouvy neodstoupila – pro úmrtí zůstavitele nemohlo být odstoupení doručeno do jeho dispozice (a nebylo doručeno ani osobě s dispozičním oprávněním, neboť dovolatelka o úmrtí zůstavitele nevěděla, pročež neměla důvod takovéto osobě vůbec doručovat), proto vůle tohoto jednostranného adresného právního jednání nebyla vůbec projevena – a neměla splatnou jednostranně započitatelnou (k započtení použitelnou) pohledávku], a proto není podle ustanovení §237 o. s. ř. její dovolání přípustné.
Logickým důsledkem, což je pak zcela zjevné v případě druhé (in eventum) nastolené otázky, je, že se dovolatelka opírá o jiný skutkový stav, než byl zjištěn odvolacím soudem. Ten se skutkovými okolnostmi rozhodnými pro posouzení i) platnosti ujednání o realizaci zástavního práva kompenzací, nebo ii) zda procesní úkon (přihláška do dědického řízení) splňuje náležitosti hmotněprávních úkonů [odstoupení od smlouvy a započtení, přičemž v tomto směru je nezbytné upozornit na to, že podle ustanovení §3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je v posuzované věci, vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena 13. 8. 2008, rozhodující právní úprava účinná do 31. 12. 2013 i pro změnu či zánik tohoto závazku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 7. 2006, sp. zn. 29 Odo 741/2005 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 32 Odo 585/2005 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 50, ročník 2007)], vůbec nezabýval. Dovolatelka tak uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a proto se jejími námitkami nelze dále zabývat.
Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka, že se odvolací soud nevypořádal v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí s tvrzenou „primární“ argumentací o uspokojení pohledávky na základě smluvně sjednané realizace zástavního práva ke vkladovému účtu ve výši zůstatku 102 698,60 Kč započtením. Předně tato námitka směřuje do vad řízení. Nezahrnuje však otázku procesního práva, kterou by odvolací soud řešil, a neodpovídá tak kritériím zakotveným v ustanovení §237 o. s. ř. a není ani způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.). Ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Přípustnost dovolání proto nemůže založit jen samotná námitka proti vadnému procesnímu postupu soudu. Nadto tato námitka není zcela zjevně případná. Napadené usnesení odvolacího soudu vytýkanou vadou postiženo není. S dovolatelkou lze souhlasit pouze v tom, že v rámci narativní části odvolání uvedla, že poskytnutý (mezi)úvěr ve výši 550 000 Kč byl zajištěn zástavním právem k zůstatku na vkladovém účtu, tj. na účtu stavebního spoření č. 2565980-4-04, avšak o takto vylíčený skutkový děj se jí předestřený právní názor představující nosnou odvolací námitku, a sice že v důsledku platného započtení došlo k zániku i pohledávky na výplatu zůstatku vkladového účtu, a to ještě před vydáním odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně, neopírá. Naopak, odvolací soud správně vystihl, že právně relevantní skutková tvrzení, na kterých bylo odvolání vybudováno a na něž byla navázána právněkvalifikační úvaha nynější dovolatelky, jsou předně vymezeny skutečnostmi, na jejichž základě dlužník nadále není povinen splnit dluh ve lhůtách a za podmínek stanovených ve smlouvě o úvěru, ale na požádání věřitelky a v plném rozsahu (celou dlužnou částku s úroky), umožňujícím navázání právního posouzení toho, zda věřitelka má za dlužníkem kompenzabilní pohledávku nebo nemá. Odvolací soud toto do svých úvah pojal a odpovídajícím způsobem zdůvodnil, proč dovolatelkou předestřený právní závěr nepovažuje za správný.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu