ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.2279.2019.1
sp. zn. 24 Cdo 2279/2019-621
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobců a) V. Ch., narozeného dne XY, bytem XY, b) M. N., narozené dne XY, bytem XY, c) Z. M., narozené dne XY, bytem XY, zastoupených JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 559/28, proti žalovanému V. V., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Janem Evanem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3, pod sp. zn. 17 C 120/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2018, č.j. 22 Co 78/2018-559, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá .
II. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně 3.388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Evana, LL.M., advokáta se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobci podali dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6.9.2018, č.j. 22 Co 78/2018-559, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10.5.2018, č.j. 17 C 120/2013-504, kterým soud zamítl žalobu na určení, že žalobci a), b), c) jsou dědici po zůstavitelce D. W., narozené XY, zemřelé 17.12.2012, podle závěti zůstavitelky ze dne 21.11.1995, když vycházel ze závěru, že je platná závětˇ zůstavitelky ze dne 28.6.2011, pořízená ve prospěch žalovaného. Přípustnost dovolání spatřují žalobci v tom, že právní posouzení věci učinily soudy na základě „pochybně a nesprávně zjišťovaného skutkového stavu“, neboť soud prvního stupně porušil poučovací povinnost podle §5 a §118a odst. 1 a 3 o.s.ř., soudy obou stupňů považovaly za nevěrohodné výpovědi dvou svědků jen proto, že se jedná o jejich příbuzné, nepřezkoumávaly řádně znalecké posudky o způsobilosti zůstavitelky rozpoznat a ovládat své jednání v době pořízení závěti 28.6.2011, přičemž již zadání revizního znaleckého posudku bylo provedeno nesprávně, a jejich konkrétní námitky k reviznímu znaleckému posudku zůstaly nevypořádány; tímto postupem při zjišťování skutkového stavu se podle žalobců soudy odchýlily od rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázkách procesního práva, což dovozují z označených rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že považuje všechny dovolací námitky za neopodstatněné a plně vypořádané již v odvolacím řízení, zrekapituloval své dřívější závěry k námitkám žalobců a navrhl, aby bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto, popř. zamítnuto.
Podle ustanovení §237 o.s.ř. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
V dané věci je z obsahu dovolání zřejmé, že žalobci nenapadají právní posouzení věci, na kterém spočívá napadený rozsudek odvolacího soudu, nýbrž zpochybňují skutkové závěry soudů stran způsobilosti zůstavitelky k pořízení závěti, když namítají nedostatky při provádění dokazování, včetně nesprávně zadaného revizního znaleckého posudku a nesprávného hodnocení provedených důkazů. Je tak uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř., a odvolání tedy trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Protože uvedená vada dovolání brání, aby v dovolacím řízení mohlo být pokračováno, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobců podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 11. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu