ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.3167.2019.1
sp. zn. 24 Cdo 3167/2019-327
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně NARGAM, s. r. o. , se sídlem v Praze 6, Bělohorská 260/39, identifikační číslo osoby 270 91 589, zastoupené Mgr. Petrem Mikeštíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 5, proti žalovaným 1) OGH Czech, s. r. o. , se sídlem v Praze 6, Za Strahovem 339/20, identifikační číslo osoby 278 77 043, zastoupené Mgr. Vlastislavem Andršem, advokátem se sídlem v Praze 2, Španělská 2, a 2) Kinsfolk Invest, a. s. , se sídlem v Praze 3, Husitská 107/3, identifikační číslo osoby 027 75 549, zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Jungmannova 24, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 230/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2019, č. j. 69 Co 428/2018-255, o návrhu žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2019, č. j. 69 Co 428/2018-255, takto:
I. Návrh na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2019, č. j. 69 Co 428/2018-255, se zamítá .
II. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2019, č. j. 69 Co 428/2018-255, se v části výroku I., pokud jím byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. ledna 2018, č. j. 17 C 230/2016-151, v jeho nákladových výrocích II. a III., jakož i v nákladových výrocích II. a III. odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. ledna 2018, č. j. 17 C 230/2016-151, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí označeného nemovitého majetku (výrok I.), a dále uložil žalobkyni, aby zaplatila na náhradě nákladů řízení jednak žalované 1) částku 872.652,- Kč k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), a z téhož důvodu a v téže lhůtě pak žalované 2) k rukám jejího advokáta částku 290.884,- Kč (výrok III.).
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. března 2019, č. j. 69 Co 428/2018-255, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.), a dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení každé žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich advokátů částku 290.884,- Kč.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta dovolání, které splňuje zákonem stanovené náležitosti a v němž žalobkyně mj. navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) rozhodl stran nákladových výroků o odložení jednak právní moci, a jednak o odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, i rozhodnutí soudu prvního stupně, a to s odůvodněním (ve stručnosti shrnuto z podaného návrhu dovolatelky), že neprodleným výkonem rozhodnutí o nákladech řízení, „které byly určeny pro advokáta Mgr. Vlastimila Andrše (roz. náklady řízení, které byly rozhodnutími obou soudů přisouzeny žalované 1/) ve výši 1.163.536,- Kč a pro advokátku JUDr. Hanu Heroldovou (roz. náklady řízení, které byly rozhodnutími obou soudů přisouzeny žalované 2/) ve výši 581.768,- Kč, tj. celkem 1.745.304,- Kč, hrozí žalobkyni... závažná újma...nařízením a provedením výkonu rozhodnutí, resp. zahájením insolvenčního řízení...“
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Z obsahu procesního spisu se podává, že žalobkyni bylo pro dovolací řízení rozhodnutím soudu prvního stupně přiznáno zcela osvobození od soudních poplatků.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona č. 404/2012 Sb. [sněmovní tisk číslo 686, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010-2013, s. 42] nebyla dřívější úprava „odkladu účinků napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, která dovolacímu soudu umožňovala odložit pouze vykonatelnost rozhodnutí (ukládajícího povinnost k plnění) a podle které bylo odvrácení jiných dovolateli hrozících následků možné jen prostřednictvím předběžného opatření, o němž rozhodoval soud prvního stupně, vyhovující". Proto bylo navrženo, aby mohl dovolací soud odložit nejen vykonatelnost napadeného rozhodnutí, ale také jeho materiální právní moc, a to s tím, že "okolnost, zda dovolací soud odloží vykonatelnost nebo právní moc rozhodnutí, se odvíjí od povahy napadeného rozhodnutí".
Z uvedeného se podává, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, uveřejněné pod č. 66/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na https://nsoud.cz ].
Vzhledem k tomu, že v poměrech projednávané věci navrhla dovolatelka jak odklad právní moci, tak odklad vykonatelnosti, zabýval se Nejvyšší soud nejprve tím, zda by bylo možné zcela zamezit negativním dopadům napadených výroků do poměrů dovolatelky již jen odkladem vykonatelnosti (byl-li by návrh na odklad vykonatelnosti shledán důvodným), přičemž dospěl k pozitivní odpovědi na tuto otázku.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, k rozhodování o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí vyložil následující závěry:
„I. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1. dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2. podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo
3. neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4. podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5. odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. třetí osoby).
II. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele).
III. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), který je právnickou osobou, je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do ‚majetkových‘ poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak ‚závažně‘ se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem ‚neprodleným‘ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v „majetkových“ poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí].“
Jelikož by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalobkyni, která je (podle zjištění soudu prvního stupně, jenž žalobkyni pro dovolací řízení přiznal zcela osvobození od soudních poplatků) nemajetná, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se jeho vykonatelnost - v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto usnesení - odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání (§243 písm. a/ o. s. ř.).
S přihlédnutím k výše uvedenému byl pak zamítnut návrh žalobkyně na odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2019
JUDr. Pavel Vrcha, MBA
předseda senátu