ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.4398.2018.1
sp. zn. 24 Cdo 4398/2018-772
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci dědictví po M. N. , narozené XY, posledně bytem XY, zemřelé 19.10.2012, za účasti 1) N. Ž., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova č. 2, a 2) L. N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Szabo, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova č. 1021/70, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 34 D 2693/2012, o dovolání L. N. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2017, č.j. 24 Co 68/2017-344, takto:
I. Dovolání L. N. se odmítá.
II. L. N. je povinen zaplatit N. Ž. na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Václava Krondla, advokáta se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova č. 1253.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.6.2017, č.j. 24 Co 68/2017-344, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10.1.2017, č.j. 34 D 2693/2012-277, kterým bylo rozhodnuto, že v řízení o dědictví po M. N., které bylo přerušeno usnesením ze dne 7.3.2016, č.j. 34 D 2693/2012-234, se pokračuje.
L. N. podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání (nejprve sám, v soudem stanovené lhůtě pak prostřednictvím ustanoveného zástupce z řad advokátů), s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení odvolacímu soudu. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že „napadené rozhodnutí je pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, dále na vyřešení otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny a rovněž na vyřešení otázek, které jsou dovolacím soudem řešeny rozdílně“, že „některé otázky by měly být dovolacím soudem posouzeny jinak“, a uzavírá, že „z hlediska dovolacího důvodu napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ust. §241a odst. 1 občanského soudního řádu“. Dále dovolání obsahuje „popis skutkové stránky případu a průběh předchozího řízení“, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 24 C 4/2013 (v němž se L. N. domáhal určení, že N. Ž. není dědičkou M. N. ze závěti ze dne 8.3.2012), a nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu v této věci, kterým byla žaloba zamítnuta, neboť dovolatel je stále přesvědčen, že závěť ve prospěch N. Ž. je neplatná. Dovolání bylo doplněno předložením znaleckého posudku ze dne 13.10.2016 vypracovaného Policií České republiky – Kriminalistickým ústavem v Praze pro účely trestního řízení zahájeného na podkladě trestního oznámení dovolatele, v němž zpochybnil, že závěť ze dne 8.3.2012 byla podepsána zůstavitelkou.
N. N. ve vyjádření k dovolání L. N. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017, č.j. 24 Co 68/2017-344, uvedla, že obsahově dovolání směřuje do rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 20.5.2014, č.j. 30 Co 154/2014-52, které již dovolací soud „vyřešil usnesením 21 Cdo 5222/2014-137 ze dne 1.6.2015“, a že nebylo podáno do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu, doručeného L. N. 30.8.2017, když bylo podáno až v září 2018.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o.s.ř. obligatorní náležitostí dovolání. Má-li být dovolání přípustné podle §237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2013, č.j. 29 Cdo 2394/2013). Přípustnost dovolání se vždy vztahuje k právním otázkám (nesprávné právní posouzení může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval), na jejichž řešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí, tj. je-li v něm dovolatelem právní otázka vymezena a je pro rozhodnutí významná.
V dané věci dovolatel v dovolání pouze citoval celé ustanovení §237 o.s.ř., aniž však označil, který ze čtyř možných důvodů přípustnosti dovolání uplatňuje a na jaké otázce hmotného nebo procesního práva rozhodnutí o pokračování v řízení o dědictví po M. N. závisí, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo se jedná o otázku sice již dovolacím soudem vyřešenou, ale měla by být posouzena jinak. Otázky, které dovolatel v dovolání (po citaci ustanovení §237 o.s.ř., popisu skutkové stránky případu a průběhu předchozího řízení) položil a uvedl své námitky proti platnosti závěti, se jednoznačně vztahují k rozhodování soudů v jiném řízení (v řízení o žalobě na určení, resp. popření, dědice ze závěti po zůstavitelce M. N.), nikoliv k usnesení o pokračování v řízení o dědictví po M. N.
Vzhledem k tomu, že dovolání L. N. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.6.2017, č.j. 24 Co 68/2017-344, neobsahuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o.s.ř., a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat, Nejvyšší soud České republiky dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Lze dodat, že sám dovolatel podal dovolání ve dvouměsíční lhůtě od doručení usnesení odvolacího soudu, současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, takže lhůta pro doplnění dovolání advokátem začala běžet až od právní moci rozhodnutí o této žádosti (srov. §241b odst. 3 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 5. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu