ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.583.2019.1
sp. zn. 24 Cdo 580/2019
sp. zn. 24 Cdo 583/2019-204
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Vítězslavy Pekárkové ve věci umístěné B. Š. , narozené XY, trvale bytem XY, s adresou pro doručování XY, zastoupené procesním opatrovníkem T. P., advokátem se sídlem v XY, za účasti zdravotního ústavu Psychiatrické nemocnice v Opavě , se sídlem v Opavě, Olomoucká č. 305/88, o vyslovení přípustnosti převzetí a držení ve zdravotním ústavu, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 24 L 872/2015, o dovolání umístěné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015 č. j. 14 Co 334/2015-38 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. listopadu 2015 č. j. 14 Co 467/2015-51, takto:
I. Dovolání umístěné se odmítají .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání umístěné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.8.2015 č. j. 14 Co 334/2015-38 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce postavení a rozsahu oprávnění ustanoveného zástupce (advokáta) srov. ustanovení §31 odst. 2 o.s.ř., z něhož bez pochybností vyplývá, že procesní opatrovník, který byl umístěné ustanoven z řad advokátů podle ustanovení §69 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, má stejné postavení jako by měl zástupce ustanovený z řad advokátů na žádost umístěné podle ustanovení §30 o.s.ř.; oba zástupci mají stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc, tedy oba jsou oprávněni činit všechny úkony, které může v řízení učinit účastník, včetně těch procesních úkonů, k nimž nebyl účastníkem řízení výslovně zmocněn (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2005 sp. zn. 29 Odo 1230/2004, uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura, ročník 2005, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2016, sp. zn. 21 Cdo 4015/2015); k otázce možnosti účastníka domáhat se toho, aby mu byla zástupcem ustanovena jiná osoba srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2014 sp. zn. 29 Cdo 1412/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2014 sen. zn. 29 ICdo 53/2014] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Zabývaje se dále dovoláním umístěné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.11.2015 č. j. 14 Co 467/2015-51 dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v dovolání byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [dovolatelka nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů (že „v době vydání rozhodnutí umístěná trpěla duševní chorobou, následkem čehož bezprostředně a závažným způsobem ohrožovala sebe i své okolí“), zpochybňuje způsob, jakým odvolací soud hodnotil provedené důkazy, a polemizuje s odbornými závěry svědkyně V. H.], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání umístěné proti oběma napadeným usnesením odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu