ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.254.2019.1
sp. zn. 24 Nd 254/2019-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Romana Fialy, ve věci pozůstalosti po P. F., narozeném XY, trvale bytem XY, zemřelém dne 29. listopadu 2018, o návrhu L. D., narozené XY, bytem XY, na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 11 D 932/2018 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 13. 12. 2018, č. j. 11 D 932/2018-6, zahájil řízení o pozůstalosti po P. F., a to na základě údajů uvedených v úmrtním listu vydaném Úřadem městské části města Brna, Brno-střed, v němž je mimo jiné uvedeno také místo trvalého pobytu P. F. – XY.
Podáním doručeným místně příslušnému Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 7. 2. 2019, označeným jako „Žádost o postoupení dědického řízení na Městský soud v Brně“, požádala L. D., aby řízení o dědictví po P. F. bylo vedeno u Městského soudu v Brně. Žádost odůvodnila tím, že se zůstavitel zdržoval převážně v XY, měl dvě nezletilé děti (AAA a BBB), které mají trvalé bydliště v XY, a pro ni, jako zákonného zástupce těchto dětí, je značně komplikované se dostavit na soud do Plzně, protože v domácnosti není jiná osoba, která by v době její nepřítomnosti o děti pečovala, k dispozici nemá vlastní auto, dopravní spojení hromadnou dopravou je časově náročné, a rovněž náklady na cestu z XY do XY by významně zatížily rodinný rozpočet, když v současné době nepracuje a kromě rodičovského příspěvku nemá žádný stabilní příjem.
Na výzvu Okresního soudu Plzeň-sever se k návrhu na delegaci řízení k Městskému soudu v Brně vyjádřila matka zůstavitele A. Š. Uvedla, že s ohledem na svůj věk a zdravotní stav by se mohla do XY dostavit nejvýše 1x.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být z důvodu vhodnosti věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným soudem než příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Místně příslušným soudem k projednání pozůstalosti po P. F. je podle ustanovení §98 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), tj. podle místa, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel, Okresní soud Plzeň-sever. Při rozhodování o návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně byla podstatná především skutečnost, že se v obvodu tohoto soudu trvale zdržují nezletilé děti zůstavitele AAA a BBB (jejichž existence, stáří a trvalý pobyt je zřejmý z údajů z informačního systému evidence obyvatel, opatřených Okresním soudem Plzeň-sever), o nichž lze mít důvodně za to, že jsou dědici zůstavitele v první třídě dědiců (§1635 odst. 1 o. z.), a v této fázi řízení tak jedinými účastníky řízení o pozůstalosti (srov. §110 odst. 1 z. ř. s.). Zanedbatelná není ani skutečnost, že v XY bydlí také matka nezletilých dětí zůstavitele a že k právním jednáním za nezletilé děti v řízení učiněné (ať již matkou nebo soudem ustanoveným opatrovníkem) bude třeba souhlasu opatrovnického soudu (§898 odst. 2 o. z.), kterým je (podle bydliště nezletilých) Městský soud v Brně.
Vycházeje z uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud České republiky, který je nejblíže společně nadřízeným Okresnímu soudu Plzeň-sever a Městskému soudu v Brně, že jsou splněny předpoklady pro přikázání věci z důvodu vhodnosti, jak byly vymezeny ve výše označeném nálezu Ústavního soudu a jsou v rozhodovací praxi soudů uplatňovány. Proto návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 7. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu