ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.310.2019.1
sp. zn. 24 Nd 310/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D, a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Vítězslavy Pekárkové v právní věci oprávněné Dopravní podnik hl. m. Prahy , akciová společnost, se sídlem v Praze 9, Sokolovská č. 269/5, IČO 00005886, zastoupené Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Mostě, Dělnická č. 209, proti povinné A. K. , narozené XY naposledy bytem XY, o nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1508/2019, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1508/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Dne 17. 5. 2019 podala soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková žádost o pověření a nařízení exekuce vůči povinné.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 27. 5. 2019 č. j. 14 EXE 1508/2019-16 vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání věci a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Obvodní soud pro Prahu 5 zjistil, že povinná měla poslední evidované místo pobytu v XY, z výpisu evidence obyvatel, z registru cizinecké policie pro pobyt cizinců, ani z registru osob podnikajících podle živnostenského zákona nebyla adresa povinné jako cizince zjištěna. Pobyt povinné v České republice byl ukončen k datu 31. 3. 2017. Soudu není znám ani případný majetek povinné v obvodu soudu. S ohledem na nemožnost zjištění podmínek místní příslušnosti bylo v souladu s ustanovením §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), třeba předložit věc Nejvyššímu soudu k určení soudu, který věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud, jenž při rozhodování o určení místně příslušného soudu není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 30 Nd 35/2015, ze dne 19. 3. 2015 sp. zn. 21 Nd 47/2015, či ze dne 31. 8. 2015 sp. zn. 32 Nd 92/2015), na základě obsahu spisu shledal, že v předmětném řízení zjevně nelze identifikovat místně příslušný soud ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť z výsledků šetření provedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 nebylo zjištěno místo trvalého pobytu povinné ani místo jejího pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince ani umístění majetku povinné.
Jelikož byly splněny předpoklady zakotvené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u nějž byla žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinné podána, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu