ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.314.2019.1
sp. zn. 24 Nd 314/2019-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D, a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Vítězslavy Pekárkové v právní věci oprávněné T-Mobile Czech Republic, a.s. , se sídlem v Praze 4, Tomíčkova č. 2144/1, IČO 64949681, zastoupené Mgr. Kateřinou Ryšavou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 404/30, proti povinnému M. K. , narozenému XY, naposledy bytem XY, o nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1680/2019, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 1680/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Dne 30. 5. 2019 podala soudní exekutorka Mgr. Martina Havlová žádost o pověření a nařízení exekuce vůči povinnému.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 10. 6. 2019 č. j. 14 EXE 1680/2019-14 vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání věci a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Obvodní soud pro Prahu 5 zjistil, že povinný měl poslední evidované místo pobytu v XY, z výpisu evidence obyvatel, z registru cizinecké policie pro pobyt cizinců, ani z registru osob podnikajících podle živnostenského zákona nebyla adresa povinného jako cizince zjištěna. Soudu není znám ani případný majetek povinného v obvodu soudu. S ohledem na nemožnost zjištění podmínek místní příslušnosti bylo v souladu s ustanovením §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), třeba předložit věc Nejvyššímu soudu k určení soudu, který věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud, jenž při rozhodování o určení místně příslušného soudu není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 30 Nd 35/2015, ze dne 19. 3. 2015 sp. zn. 21 Nd 47/2015, či ze dne 31. 8. 2015 sp. zn. 32 Nd 92/2015), na základě obsahu spisu shledal, že v předmětném řízení zjevně nelze identifikovat místně příslušný soud ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť z výsledků šetření provedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 nebylo zjištěno místo trvalého pobytu povinného ani místo jeho pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince ani umístění majetku povinného.
Jelikož byly splněny předpoklady zakotvené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u nějž byla žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného podána, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu