ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.411.2018.1
sp. zn. 24 Nd 411/2018-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Vítězslavy Pekárkové v právní věci oprávněné České republiky – Krajského ředitelství policie Středočeského kraje , se sídlem v Praze 5, Na Baních č. 1535, IČO 75151481, proti povinnému Z. P. X. , narozenému XY, naposledy bytem XY, o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2741/2018, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2741/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Dne 11. 10. 2018 podal soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko žádost o pověření a nařízení exekuce vůči povinnému.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 16. 10. 2018 č. j. 24 EXE 2741/2018-14, vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání věci a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Okresní soud zjistil, že povinný měl poslední evidované místo pobytu v XY na adrese XY, z výpisu evidence obyvatel nebyla adresa povinného jako cizince zjištěna. S ohledem na nemožnost zjištění podmínek místní příslušnosti bylo v souladu s §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), třeba předložit věc Nejvyššímu soudu k určení soudu, který věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013). Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno,
je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 30 Nd 35/2015, ze dne 19. 3. 2015 sp. zn. 21 Nd 47/2015, či ze dne 31. 8. 2015 sp. zn. 32 Nd 92/2015).
Nejvyšší soud na základě obsahu spisu shledal, že v předmětném řízení zjevně nelze identifikovat místně příslušný soud ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť z výsledků šetření provedeného Okresním soudem v Rakovníku nebylo zjištěno místo trvalého pobytu povinného ani místo jeho pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince ani umístění majetku povinného.
Jelikož byly splněny předpoklady zakotvené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Rakovníku, u nějž byla žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného podána, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu