Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.11.2019, sp. zn. 24 Nd 456/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.456.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.456.2019.1
sp. zn. 24 Nd 456/2019-35 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně L. S. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 2738/16, proti žalované STAVITELSTVÍ DANIEL STRYK s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Soukenická č. 2082/7, IČO 27822699, zastoupené Mgr. Michalem Přibilem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova č. 894/17, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 9/2019, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 655.445,49 Kč, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto: Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 9/2019, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí. Odůvodnění: Žalobkyně podala dne 18.3.2019 u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí žalobu, kterou se domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 655.445,49 Kč s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení. Usnesením ze dne 4.4.2019, č.j. 17 C 56/2019-8 Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odkázal zejména na ustanovení §84 o.s.ř., podle nějž je k řízení příslušný obecný soud žalovaného, tedy podle §85 odst. 3 o.s.ř. okresní soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo. Podáním ze dne 30.4.2019 žalobkyně navrhla, aby předmětná věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí, neboť má za to, že jsou zde dány takové okolnosti, které umožňují hospodárnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem (Obvodním soudem pro Prahu 1). Uvedla zejména, že Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí již pod sp. zn. 117 C 5/2017 projednává spor mezi právní nástupkyní žalované a žalobkyní, jakož i spor mezi žalobkyní a žalovanou pod sp. zn. 17 C 192/2018. Žalobkyně dále poznamenává, že sídlo žalované je pouze sídlem formálním, žalovaná své podnikatelské aktivity realizuje i v obvodu „nadepsaného“ soudu, oba právní zástupci účastníků mají své sídlo v obvodu krajského soudu, do kterého náleží i „nadepsaný“ soud, a navrhovaná svědkyně má své trvalé bydliště rovněž v obvodu „nadepsaného“ soudu. Kromě toho v předmětné věci se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaná získala z majetkového prospěchu realizovaného na nemovitosti ležící v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí, a domnívá se proto, že je dána místní příslušnost tohoto soudu podle ustanovení §88 písm. b) o.s.ř. Žalovaná s návrhem na přikázání předmětné věci Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí nesouhlasila a uvedla, že není žádného důvodu se domnívat, že by žalobkyní navržený soud přinesl rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci než obecný soud žalované. Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu. Je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě stanovená ust. §84 o.s.ř. jako místní příslušnost obecného soudu žalovaného, nikoliv jako výlučná příslušnost soudu polohy nemovitosti, jak se mylně domnívá žalobkyně, neboť příslušnost ve smyslu ust. §88 písm. i) o.s.ř. je dána jen tehdy, jde-li v řízení o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho trvání a zánik], je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Okolnosti, kterými žalobkyně odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik významné, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k takovému výjimečnému postupu. Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště (či v případě jeho právního zástupce sídlo) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu; obdobně je tomu i u podnikatelských aktivit realizovaných účastníkem v obvodu jiného soudu než soudu, kde má sídlo. Taktéž skutečnosti uváděné dále žalobkyní, zejména že Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí projednává dvě další věci, v nichž účastníky řízení jsou žalobkyně a žalovaná, popř. její nástupkyně (když není důvod pro spojení předmětné věci s některým z těchto řízení, a to již proto, že všechna řízení nebyla a ani nebudou u tohoto soudu zahájena), a že svědkyně má trvalé bydliště v obvodu navrhovaného soudu (když situaci je případně možno řešit institutem dožádání podle §39 o.s.ř.), nemohou být samy o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 1. Protože okolnosti předestřené žalobkyní (ani její přesvědčení o výlučné příslušnosti jiného soudu) nepředstavují důvod pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o.s.ř. a s navrhovanou delegací nesouhlasí ani žalovaná (k důvodům vhodnosti přitom lze při rozhodování o přikázání věci jinému soudu přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení), Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že se projednávaná věc Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí nepřikazuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 11. 2019 JUDr. Roman Fiala předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/19/2019
Spisová značka:24 Nd 456/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.456.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2020-01-26