ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.77.2019.1
sp. zn. 24 Nd 77/2019-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D, a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Vítězslavy Pekárkové v právní věci žalobce R. M. , narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované L. G. , narozené dne XY, bytem v XY, o zaplacení částky 100 497,50 Kč, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 211/2018, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 211/2018, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Rakovníku.
Odůvodnění:
V posuzované věci se žalobce žalobou podanou dne 14. 11. 2017 u Okresního soudu v Chomutově domáhá po žalované zaplacení částky 100 497,50 Kč.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 5. 2. 2018 č. j. 9 C 257/2017-23 vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání věci a postoupil věc Okresnímu soudu ve Vyškově jako soudu místně příslušnému. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná má bydliště na adrese XY, a na této adrese se zdržovala i ke dni podání žaloby.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústní nad Labem usnesením ze dne 17. 4. 2018 č. j. 95 Co 84/2018-31 usnesení Okresního soudu v Chomutově potvrdil. Přisvědčil soudu prvního stupně, že místně příslušným je okresní soud, v jehož obvodu má žalovaná bydliště, přičemž pojem bydliště je nutné vykládat podle ustanovení §80 obč. zák., podle kterého má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změn okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. „Z uvedeného je zřejmé, že pojem bydliště dle o. s. ř. je zcela nezávislý na pojmu trvalého pobytu, jak vyplývá z ustanovení §10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů“.
Žalobce podáním, které bylo doručeno Okresního soudu v Chomutově dle 9. 7. 2018, navrhl, aby byla věc přikázána Okresnímu soudu v Rakovníku z důvodu vhodnosti, neboť je pro žalobce vzhledem k jeho zdravotnímu stavu dojíždění k Okresnímu soudu ve Vyškově časově i finančně náročné.
Žalovaná s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí, jelikož věcně a místně příslušný je podle ustanovení §84 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud ve Vyškově a navíc „z povahy žaloby na vydání platebního rozkazu na zaplacení dlužné částky z úvěru vzniklého v době trvání manželství a spadajícího do společného jmění manželů by měl rozhodovat soud, který rozhodoval o rozvodu“, tedy Okresní soud ve Vyškově.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Vyškově) a Okresnímu soudu v Rakovníku, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Rakovníku z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní ústavně zaručenou zásadou, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod), a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Nd 227/2008).
Důvody, kterými žalobce zdůvodnil svůj návrh na delegaci vhodnou, nemohou zásadně samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K takovým důvodům lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci Okresnímu soudu v Rakovníku, bylo by to nepříznivé pro žalovanou, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 4 Nd 418/2009, ze dne 18. 6. 2008 sp. zn. 4 Nd 153/2008, ze dne 29. 5. 2017 sp. zn. 30 Nd 153/2017, nebo ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 30 Nd 176/2017).
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Rakovníku, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 5. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu