ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.4369.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 4369/2018-150
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem ve věci žalobkyně: Š. F. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Pavlem Knitlem, advokátem se sídlem Údolní 222/5, Brno, proti žalovanému: V. B. , narozen XY, bytem XY, zastoupen Mgr. Alešem Dvorským, advokátem se sídlem Kopečná 987/11, Brno, o 70.462 Kč s příslušenstvím, vedené
u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2115 C 10/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2018, č. j. 44 Co 51/2018-121, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2018, č. j. 44 Co 51/2018-121, bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2017, č. j. 2115 C 10/2016-111, jímž byl návrh žalobkyně, aby soud zastavil řízení pro překážku věci rozsouzené dle §159a odst. 4 o. s. ř., zamítnut. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že v řízení byl prokázán chybný údaj na doručence soudní obsílky, neboť v obálce chyběla listina – platební rozkaz, a proto byl proti platebnímu rozkazu podán odpor včas.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně – zastoupena advokátem – dovolání, v němž označila rozhodnutí odvolacího soudu za vadné a spočívající na nesprávném právním posouzení věci, neboť se soud řádně nevypořádal s otázkou právní moci platebního rozkazu
a překážkou věci rozsouzené. Dovolatelka zaujala názor, že ve věci bylo již pravomocně rozhodnuto platebním rozkazem, proto navrhla změnu napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.
Dovolání neobsahuje vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části), nýbrž se vyžaduje zdůvodnění, která ze zákonem stanovených podmínek přípustnosti dovolání a čím konkrétně je naplněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).
Dovolatelka otázku přípustnosti dovolání zcela pominula, neurčila, který ze zákonem stanovených předpokladů přípustnosti dovolání (§237 o. s. ř.) má být naplněn, ani jej blíže nevymezila; o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. §241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Obsahem jejího dovolání je pouze prezentace vlastního právního názoru, že v dané věci již bylo pravomocně rozhodnuto platebním rozkazem a v řízení nelze pokračovat pro překážku věci rozhodnuté.
Vymezení přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahu dovolání. Pro absenci zákonem vyžadovaných náležitostí Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Učinil tak usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje §243f odst. 2 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 1. 2019
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu