ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.70.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 70/2019-116
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci žalobců: a) M. V. , narozený XY, bytem XY, b) K. V. , narozená XY, bytem XY, proti žalovaným: 1) T. K. , soudce Krajského soudu v XY, sídlem XY, 2) G. B. , soudkyně Krajského soudu v XY, sídlem XY, 3) I. S. , soudkyně Krajského soudu v XY, sídlem XY, o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 4.000.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc 7532/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 51 Co 352/2018-86, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 10. 2018, č. j. 51 Co 352/2018-86, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2018, č. j. 0 Nc 7532/2018-70, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků a neustanovil jim zástupce z řad advokátů, neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva z důvodu nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaných.
Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání, v němž požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil, aniž by o této žádosti žalobců rozhodl, zabýval se poplatkovou povinností či vyzval žalobce k zajištění právního zastoupení.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která s účinností od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím i proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání žalobců objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu aniž se zabýval poplatkovou povinností a rozhodl o žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017), a nejsou-li dovolatelé povinni uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jejich návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. O žádosti dovolatelů o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pak není třeba rozhodovat, vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř., neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není podle §238 o. s. ř. přípustné.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2019
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu