ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.703.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 703/2019-264
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: P. B., dříve Š., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Jiřím Kozákem, Ph.D., advokátem se sídlem Nitranská 19, Praha 3, proti žalovanému: I. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Davidem Černým, advokátem se sídlem Ve Vinicích 553, Mělník, o zaplacení 250.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 13 C 4/2016, k dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2018, č. j. 21 Co 143/2018-236, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2018, č. j. 21 Co 143/2018-236, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 31. 1. 2018, č. j. 13 C 4/2016-205, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 160.000 Kč, co do zaplacení 90.000 Kč žalobu zamítl a rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek z žaloby ve výši 2.000 Kč, nahradit žalobkyni náklady řízení 22.767,40 Kč a nahradit státu náklady řízení 12.717 Kč, vše do tří měsíců od právní moci rozsudku. Žalobkyni okresní soud uložil nahradit státu náklady řízení 7.154 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2018, č. j. 21 Co 143/2018-236, rozsudek okresního soudu změnil jen tak, že žalovanému uložil nahradit náklady řízení státu 19.871 Kč a žalobkyni 28.798 Kč, ve zbývající odvoláním napadené části jej potvrdil. Žalovanému uložil, aby žalobkyni nahradil náklady odvolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítá, že odvolací soud se v posuzovaném případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy, způsobené trestným činem týrání osoby žijící ve společném obydlí, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4431/2007. Dovolatel je přesvědčen, že soudy obou stupňů nedostály své povinnosti řádně, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnit úvahy, kterými byly vedeny při stanovení výše náhrady. Současně dovolatel navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že mu výkonem rozhodnutí hrozí závažná finanční újma.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
V souzené věci se reálná hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout dovolateli, a jež je nezbytným předpokladem vyhovění nároku na odklad vykonatelnosti, z dovolání ani z obsahu spisu nepodává. Dovolatel svůj návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil tím, že je nezaměstnaný, příjem má jen z občasných brigád, pravomocně přiznané částky (160.000 Kč a náklady řízení) není schopen uhradit, hrozí mu exekuce. Z této situace však nelze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by v případě výkonu rozhodnutí mohla žalovanému vzniknout. Taková újma by mu nevznikla ani vymožením plnění a nákladů řízení, jež má žalovaný uhradit na základě dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí by mohla být napravena; z obsahu spisu se nepodává a dovolatel to ani netvrdí, že by vzhledem k majetkovým poměrům žalobkyně mohla případně nastat nedobytnost takové pohledávky.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 7. 2019
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu