ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.973.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 973/2019-163
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: T. H. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Jiřím Weiglem, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 22/13, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, proti žalovanému: město Čelákovice , se sídlem úřadu náměstí 5. května 11/1, Čelákovice, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Kubíkem, advokátem se sídlem Politických vězňů 1272/21, Praha 1, o 50.000 Kč, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 5 C 151/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2018, č. j. 21 Co 60/2018-136, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. Ing. Tomáše Kubíka, advokáta se sídlem Politických vězňů 1272/21, Praha 1.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti rozsudku ze dne 12. 9. 2018, č. j. 21 Co 60/2018-136, jímž Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 22. 11. 2017, č. j. 6 C 151/2017-103, kterým byla zamítnuta žaloba o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobce požadoval náhradu za újmu, která mu měla být způsobena zákrokem dvou příslušníků městské policie, kteří vůči němu měli postupovat protiprávně.
Podle §238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Předmětem řízení v projednávané věci bylo peněžité zadostiučinění ve výši 50.000 Kč, tedy částka rovnající se zákonem stanovené hranici tzv. dovolací bagatelnosti, nikoliv ji převyšující. Současně se nejedná o spor vyplývající ze spotřebitelského nebo pracovněprávního vztahu a nejde ani o žádné z procesních usnesení uvedených v §238a o. s. ř., u nichž se uvedený limit neuplatní. Dovolání žalobce je v důsledku toho objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a dovolací soud je proto odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 5. 2019
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu