ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1747.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 1747/2019
sp. zn. 26 Cdo 1749/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobců a/ M. K. a b/ I. K. , obou bytem XY, zastoupených JUDr. Jiřím Konečným, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 481/12, proti žalovanému J. K. , bytem v XY, zastoupenému Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1, o vyklizení nemovitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 98 C 228/2016, o dovolání žalovaného proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2017, č. j. 19 Co 145/2017-220, a ze dne 5. května 2017, č. j. 19 Co 161/2017-223, takto:
I. Dovolání se odmítají .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali, aby žalovaný vyklidil „pozemek parc. č. XY , jehož součástí je budova č. p. XY , pozemky parc. č. XY a garáž tvořící součást budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku parc. č. XY a nacházející se při pohledu na budovu z ulice J. B. vlevo, to vše v k. ú. XY , zapsané na LV č. XY vedených pro katastrální území XY , Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY “ (dále jen „předmětné nemovité věci“ a „garáž“).
Žalovaný napadl dovoláním především usnesení ze dne 4. května 2017, č. j. 19 Co 145/2017-220, jímž Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení ze dne 13. března 2017, č. j. 98 C 228/2016-156, kterým mu Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) nepřiznal – k jeho návrhu podanému v průběhu odvolacího řízení – osvobození od soudních poplatků. Dále napadl dovoláním rovněž usnesení ze dne 5. května 2017, č. j. 19 Co 161/2017-223, jímž odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 3. října 2016, č. j. 98 C 228/2016-75, kterým soud prvního stupně zamítl jeho žádost – podanou v průběhu řízení před tímto soudem – o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.
Z obsahu spisu však vyplývá, že rozsudkem ze dne 3. října 2016, č. j. 98 C 228/2016-72, soud prvního stupně vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vyklidit předmětné nemovité věci a garáž do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.). K odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem ze dne 22. srpna 2018, č. j. 19 Co 334/2017-349, citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. změnil jen tak, že zamítl návrh na vyklizení garáže, a ve zbývající části ho potvrdil (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů (výrok II.). Řízení bylo pravomocně skončeno dne 19. září 2018.
Obě dovolání se tudíž stala bezpředmětnými v důsledku okolností nastalých po vydání napadených rozhodnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002). Navíc obě dovoláními napadená rozhodnutí jsou v souladu s dlouhodobě ustálenou judikaturou dovolacího soudu (k otázce zřejmě bezúspěšného uplatňování nebo bránění práva srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a k otázce předpokladů, za jejichž současného naplnění lze účastníku ustanovit zástupce pro řízení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2018, sp. zn. 26 Cdo 3161/2018).
Nejvyšší soud proto obě dovolání odmítl (§243c odst. 3 a §218 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. září 2017 /viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./ - dále jen „o.s.ř.“).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu