Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.09.2019, sp. zn. 26 Cdo 2266/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2266.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2266.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 2266/2019-150 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 86/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2018, č. j. 25 Co 100/2018-129, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 29. 3. 2018, č. j. 25 Co 100/2018-129, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (soud prvního stupně) ze dne 5. 12. 2017, č. j. 23 C 86/2008-121, jímž zastavil řízení o žádosti žalobce ze dne 31. 8. 2017 o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce podáním, jež je podle svého obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jeno. s. ř.“) dovoláním. Dovolání však není přípustné podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.). Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníku odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 9. 2019 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/17/2019
Spisová značka:26 Cdo 2266/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2266.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-11-22