ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.263.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 263/2019-198
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobkyně Nadace Český hudební fond , se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Besední 487/3, IČO: 61381390, zastoupené Mgr. Karlem Machánkem, advokátem se sídlem v Sedleci 120, proti žalovanému M. Š. , bytem XY, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 214/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2017, č. j. 25 Co 458/2016-58, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí tam specifikovaný byt.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. ledna 2017, č. j. 25 Co 458/2016-58, potvrdil usnesení ze dne 25. července 2016, č. j. 14 C 214/2015-36, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) zamítl jeho návrh, aby mu byl v tomto řízení ustanoven právní zástupce.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.
Usnesením ze dne 5. prosince 2018, č. j. 14 C 214/2015-193, jej soud prvního stupně vyzval, aby si ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení zvolil zástupcem advokáta pro dovolací řízení a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; dostalo se mu rovněž poučení, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li výzvě řádně a včas vyhověno. Na tuto výzvu reagoval dovolatel podáním ze dne 15. prosince 2018, v němž požádal o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení. Soud prvního stupně uvedené žádosti nevyhověl usnesením ze dne 4. ledna 2019, č. j. 14 C 214/2015-196.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 29. září 2017 – viz čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb. /dále jen „o. s. ř.“/), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů. Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014, či z 26. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015). Konečně v usneseních z 24. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, z 27. července 2017, sp. zn. 30 Cdo 3028/2017 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze 17. října 2017, sp. zn. III. ÚS 2762/17), či ze 14. června 2018, sp. zn. 30 Cdo 1582/2018, Nejvyšší soud uzavřel, že výše uvedený závěr se přiměřeně prosadí též za situace, kdy dovolání nezastoupeného účastníka (jenž nemá odpovídající právnické vzdělání), směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro celé řízení.
V projednávaném případě nebyl dovolatel, který je fyzickou osobou, při podání dovolání zastoupen advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) zamítl žádost dovolatele o ustanovení zástupce pro celé řízení, dovolací soud sám posoudil, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v ustanovení §30 a §138 o. s. ř., a dospěl k závěru, že tomu tak není. V napadeném usnesení odvolací soud (s odkazem na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně) uzavřel, že u dovolatele – s ohledem na jeho majetek popsaný v prohlášení o majetkových poměrech – nejsou naplněny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, a tedy ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů. S takto vysloveným závěrem se dovolací soud ztotožňuje, jelikož dovolatelem uvedený majetek (jak jej přiléhavě popsal ve svém usnesení již soud prvního stupně) neumožňuje považovat jej za osobu nemajetnou v tom smyslu, aby mu mohlo být zcela výjimečně ze závažných důvodů přiznáno osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. Není tak naplněn již první ze dvou zákonných předpokladů, za jejichž současného splnění je možno ustanovit účastníku zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení. Nadto nelze ztratit ze zřetele ani dovolatelův procesní postup v řízení (vyplývající z obsahu spisu), neboť i on byl příčinou toho, že od podání žaloby, tj. od 7. září 2015, nebylo dosud nařízeno ani první jednání ve věci samé. Kromě toho dovolací soud nepřehlédl, že o (další) žádosti na ustanovení zástupce z řad advokátů rozhodl (negativně) soud prvního stupně usnesením ze dne 13. června 2018, č. j. 14 C 214/2015-174, proti němuž podal dovolatel odvolání, které dosud nebylo vyřízeno.
Jelikož u dovolatele nejsou naplněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a dovolatel, jenž nemá odpovídající právnické vzdělání, ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 5. prosince 2018, č. j. 14 C 214/2015-193), která mu byla doručena dne 15. prosince 2018, neodstranil nedostatek povinného advokátního zastoupení v dovolacím řízení, Nejvyšší soud – předseda senátu (§243f odst. 2 o. s. ř.) – řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle §241b odst. 2 o. s. ř. a 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 3. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu