ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2782.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 2782/2019-788
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou ve věci žalobkyně L. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkem Jelínkem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Táborská 966/5, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu SCHZ, se sídlem v Litoměřicích – Předměstí, Teplická 1209/2, IČO 00042803, zastoupenému JUDr. Radkou Šumerovou, advokátkou se sídlem v Litoměřicích, Turgeněvova 632/19, o zaplacení 65 280 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 30 C 165/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. března 2019, č. j. 11 Co 262/2017-749, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 3. 2019, č. j. 11 Co 262/2017-749, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 11. 5. 2017, č. j. 30 C 165/2012-683, ve výroku I. o věci samé, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení 65 280 Kč s příslušenstvím, a změnil ve výroku II. o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a o náhradě nákladů řízení státu.
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen „o. s. ř.“., odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelů) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází a nelze jej dovodit ani z jeho obsahu.
Dovolatelka brojí proti skutkovým zjištěním, resp. způsobu hodnocení důkazů, a nabízí vlastní verzi hodnocení důkazů a skutkového stavu rozhodného pro závěr o výši přeplatků na nájemném a zálohách na služby spojených s užíváním bytu, neformuluje však žádnou právní otázku, na níž je napadené rozhodnutí založeno a kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat. Ani odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2014 (správně 25 Cdo 1977/2015), uveřejněný pod číslem 74/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nelze – bez vymezení konkrétní otázky – pokládat za náležitý údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Ani v části, v níž dovolatelka napadá výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, neobsahuje dovolání žádné odůvodnění a údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení by navíc ani nebylo přípustné [§237, §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 9. 2019
Mgr. Lucie Jackwerthová
pověřená členka senátu