Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.12.2019, sp. zn. 26 Cdo 3171/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3171.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3171.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 3171/2019-262 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně SANATORIUM TROCNOV a.s., se sídlem v Praze 10, R. A. Dvorského 600, IČO 49241044, zastoupené JUDr. Olgou Šlehoferovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Charlese de Gaulla 800/3, proti žalovanému statutárnímu městu Karlovy Vary , se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 2035/21, IČO 00254657, zastoupenému JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6, o zaplacení 1.823.277 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 15 C 406/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. prosince 2018, č. j. 18 Co 196/2018-210, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 363 Kč k rukám JUDr. Jany Wenigové, advokátky se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 5. 12. 2018, č. j. 18 Co 196/2018-210, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech (soud prvního stupně) ze dne 25. 6. 2018, č. j. 15 C 406/2013-170, ve výroku I., pokud jím byla zamítnuta žaloba na zaplacení 1.823.277 Kč s příslušenstvím, ve výroku II. o náhradě nákladů řízení jej zrušil a vrátil jej v této části soudu prvního stupně k dalšímu řízení [posléze odvolací soud usnesením ze dne 6. 8. 2019, č. j. 18 Co 91/2019-250, změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 3. 2019, č. j. 15 C 406/2013-232, a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 4.617 Kč (náklady spojené s právním zastoupením žalovaného nepovažoval za účelně vynaložené) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení]. Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Dovolatelka neuvádí, v čem spatřuje přípustnost dovolání (§237-238a o. s. ř.) a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelka v dovolání z větší části jen rekapituluje zjištění a právní hodnocení soudů obou stupňů, s nímž nesouhlasí a zpochybňuje ho prostřednictvím skutkových námitek (zpochybňuje správnost a úplnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem); uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Rovněž vytýká-li odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.; k vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237- 238a o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 9. 12. 2019 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/09/2019
Spisová značka:26 Cdo 3171/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3171.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2020-02-21